Kaktusy 2018|2

Obsah časopisu Kaktusy 2018|2  (vyšlo 15. 5. 2018)

Parodia occulta Ritt., záhadná rostlina nejen pro Rittera
Rudolf Slaba
V úvodní části příspěvku autor popisuje znovuobjevení tohoto prakticky neznámého kaktusu. Charakterizuje závěr údolí Río Paichu, včetně jeho pestré a bohaté kaktusové vegetace, i vlastní typovou lokalitu Parodia occulta, která se zde nachází v bezprostřední blízkosti osady Cana Cruz, na jediném malém pahorku krytém břidlicovým štěrkem. Také upozorňuje na možnost jejího příbuzenského sepětí s všude okolo se vyskytující P. suprema. Dále uvádí i determinační znaky P. occulta a odlišnosti, jimiž se spolehlivě rozpozná od nedaleko rostoucí, avšak vysokou hradbou hor izolované P. slabana. U té se domnívá, že mohla vzniknout jako mutační „odskok“ od žlutokvěté P. maxima. Na závěr příspěvku je vzpomenuto i celkem bezproblémové pěstování P. occulta. 

Echinocereus relictus B. Wellard
Jan Hadrava  
Autor informuje o popisu nového druhu Echinocereus relictus Wellard vyčleněného, na základě zjištění odlišného počtu chromozomů (2n = 22), od E. englmaennii (2n = 44) jako vývojově staršího druhu. Uvádí morfologické odlišnosti mezi nově popsaným E. relictus a E. engelmannii. Informuje, že E. engelmannii var. purpureus je synonymem nového druhu, ale neplatně pojmenovaným, protože jméno „purpureus“ bylo již dříve použito v okruhu E. reichenbachii. Upozorňuje na zmatek se jménem E. chrysocentrus. Informuje o pozorování rostlin na stanovištích a doprovodné sukulentní vegetaci. Na závěr podává stručný návod na pěstování. 

Melocactus peruvianus Vaupel
Mário Snopka

O tom, že okruh rostlin okolo M. peruvianus je velmi plastický, věděl autor již ze studia literatury a ze sbírek. Tím více byl zvědav, zda jeho vlastní pozorování v přírodě dosavadní vědomosti o tomto okruhu potvrdí, nebo vyvrátí. První setkání s M. peruvianus bylo u řeky Canete v Zuniga (M. peruvianus v. canetensis) – dvě lokality, rozdílné rostliny. Další lokalita byla u městečka Chasquitambo, opět trochu jiné rostliny, dále pak v blízkosti města Raquia, kde se rostliny nápadně podobaly těm z první lokality. Další lokalita u městečka Sucre (M. peruvianus v. ferox) a lokalita u města Tablones. Další den a další lokalita mezi městy Simbal a Sicicap a opět trochu jiné M. peruvianus. Následující den lokalita u města Chuquicara, kde se rostliny vyznačují téměř šedou epidermis. Sedmá lokalita byla u města Huamba podél řeky Río Malvas, kde některé mladé rostliny vypadaly spíše jako gymnokalycia. Osmá lokalita byla u města Callahuanca, kde bylo jen pár rostlin. Poslední lokalita byla blízko Limy v Chosica. Na většině lokalit rostly melokaktusy společně s Neoraimondia gigantea, Mila nealeana a haageocereusy.

Miniatlas sukulentů
Keříčkovité euforbie
Jan Gratias

Volná rubrika, ve které autor vždy představuje čtyři druhy tzv. jiných sukulentů a seznamuje čtenáře nejen s jejich historií, ale také s jejich úspěšným pěstováním ve sbírkách. Tentokrát je pozornost soustředěna na keříčkovitě rostoucí příslušníky rodu Euphorbia.

Wigginsia calvescens (N. Gerloff & A. D. Nilson) Font roste také v Argentině
Stanislav Stuchlík

Wigginsia calvescens je velice zajímavý kaktus, značně se lišící od dalších rostlin tohoto rodu, protože připomíná spíše diskokaktus. Popsána byla na základě rostlin, nalezených v Brazílii (Rio Grande do Sul), ale bylo zjištěno, že se nachází také v Argentině. Je popsána situace na stanovišti u řeky Rio Mirinay, kde rostou nejen W. calvescens, ale i další kaktusy nebo jiné sukulentní rostliny čeledi Bromeliaceae. Stanoviště W. calvescens (v Argentině i Brazílii) se nacházejí ve fytogeografické oblasti, zvané espinal, charakterizované především příslušníky rodu Prosopis.

Tři zajímavosti a tři otázky v jedom roce
František Chládek

Tři zajímavosti ze života kaktusáře, jak je zaznamenal autor příspěvku v průběhu jediného kaktusářského roku. Co všechno je možné vidět a zaznamenat na našich rostlinách, je popsáno a názorně ukázáno na přiložených fotografiích.

Turbinicarpus mandragora (A. Berger, 1929, ut Thelocactus descriptus) Zimmerman 1991
Jaroslav Vích

V úvodu autor seznamuje čtenáře s historií této tajemstvími opředené rostliny. Od svého objevení změnila několikrát své rodové zařazení, takže ji lze v literatuře najít i  od jmény Napina, Echinocactus, Thelocactus, Neolloydia, Rapicactus, Lodia nebo pod nejznámějším jménem Gymnocactus. Kdo objevil rostliny v přírodě jako první, se autorovi nepodařilo zjistit. Přesto je to rostlina s výraznou českou stopou, za kterou nebyl nikdo jiný než A. V. Frič. Nomenklatorické hrátky v podstatě pokračují do současnosti. V další části pak autor popisuje své vlastní zkušenosti s objevením těchto rostlin v přírodě při své návštěvě mexického státu Coahuila (pohoří Sierra Parras), popisuje podmínky na stanovišti a přibližuje doprovodnou kaktusovou vegetaci. Návštěvu lokality T. mandragora považuje za nejsilnější zážitek z Mexika vůbec.

Delosperma harazianum (Deflers) Poppend. et Ihlenf.
Ivana a Jiří Jandovi

Autoři v dalším povídání o jiných sukulentech představují Delosperma harazianum, která pochází z vyšších horských poloh (2500–3500 m) západního Jemenu – asi nejsevernější výskyt v rámci rodu. Krátce připomínají historii druhu, která se začala psát již roku 1889 jako Mesembryanthemum harazianum. V závěru pak uvádějí doporučení pro pěstování v kultuře s důrazem na letní kulturu pod širým nebem. Jako výsev se jim osvědčilo vydrolit tobolky do blízkosti rostlin a za pár sezon si „vyzvednout“ malé a odolné rostlinky.

Josef Odehnal – 80 let
Stanislav Stuchlík

Význačný český kaktusář-cestovatel, ale také funkcionář, který stál dvě volební období v čele Společnosti, oslavil v plné síle 80. narozeniny. Gratulujeme a přejeme pevné zdraví do dalších let života.

Kaktusy 2018/1 - přední strana obálky: Parodia occulta

Kaktusy 2018/2 - zadní strana obálky: Turbinicarpus mandragora, hezká fotografie Vojty Myšáka

Speciál časopisu Kaktusy 2018|2

Předplatné časopisu

Časopis KAKTUSY vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů se sídlem v Brně. Informace o předplatném podají a objednávky přijímají:

Ing. Ivan Běťák
Pod lesem 27
143 00 Praha 412
mobil: 605 929 930
tel.: 241 765 942
E-mail: betak@volnycz

Mgr. Petr Pavelka
Toužimská 670
199 00 Praha – Letňany
Tel.: 603 210 691
E-mail: pavelka@palkowitschia.cz

Ing. Lubomír Berka,
E-mail: berka.frailea@seznam.cz

předchozí - následující číslo časopisu