Kaktusy 2018|3

Obsah časopisu Kaktusy 2018|3  (vyšlo 15. 8. 2018)

Echinocereusy v pohoří Wichita
Jan Hadrava
Autor podává zprávu o pozorování Echinocereus reichenbachii subsp. baileyi v oklahomském pohoří Wichita, resp. v Comanche, Greer a
Kiowa Co., kde všude roste v mechu a trávě ve spárách na červeném granitu. Upozorňuje na širokou variabilitu zejména barev jejich
trnů. Porovnává částečnou podobnost klimatu ve Wichita Mountains a v Čechách a stručně charakterizuje podmínky pěstování zimovzdorných echinocereusů ve „volné“ kultuře. 

Lobivia rauschii Zecher, „echinocereus“ z jižní Bolívie
Rudolf Slaba  
V příspěvku je popisována vzácná lobívie vyskytující se v zastrčeném koutu rozsáhlé, divoce zbrázděné náhorní plošiny jižně od městečka
Culpina, nedaleko osady Yuquina. Autor s přáteli ji zde sledovali na dvou od sebe asi 5 km vzdálených lokalitách. Zatímco na první (3275 m n. m.) rostla na výživnějších a hlubších naplaveninách rovinatého terénu a její trsy se skládaly až ze 100 stonků, na druhé lokalitě, břidlicových skalkách rozpadajících se v štěrková pole (3510 m n. m.) vytvářela jen malé trsíky složené maximálně z 10 hlav. V navazujícím odstavci se proto autor zabývá vlivem výživnosti půd na velikost stonků i případně možným zakotvením tohoto znaku v genotypu taxonu. V odstavci týkajícím se pěstování upozorňuje na neochotu tohoto druhu kvést, a to jak v kultuře, tak v domovině. 

Frailea gracillima (Lem.) Britton & Rose a její příbuzná F. alacriportana Backeb. & Voll – sloupkovité rostliny z jižní Brazílie
Stanislav Stuchlík

Frailea gracillima byla popsána v roce 1839 bez udání domoviny. V dalších pracích údaj o domovině nebyl vůbec uveden, nebo byl chybný. Teprve v roce 1979 F. Ritter uvedl, že F. gracillima roste v jihobrazilském státu Rio Grande do Sul, kde se F. alacriportana poměrně hojně vyskytuje v okolí hlavního města Porto Alegre a různými autory je považována za synonymum F. gracillima. Je popsána návštěva dvou stanovišť F. alacriportana.

Gymnocalycium friedrichii – fakta dávno zavátá časem, která by neměla upadnout v zapomnění
Pavel Tůma

Autor se vydává na exkurzi do minulosti pěstitelsky asi nejpopulárnějšího komplexu rostlin rodu Gymnocalycium – G. friedrichii – G. mihanovichii – do jejichž historie se ne nevýrazně zapsali i Češi, a to A. V. Frič a ing. František Pažout a dr. Bohumil Schütz.

Agave v oblasti Yecora–Yepachic
Petr Česal

Autor zavádí čtenáře na hranici států Sonora a Chihuahua do nadmořské výšky zhruba 1500 m, mezi městečka Yecora a Yepachic, aby blíže představil čtyři zde rostoucí druhy rodu Agave. Oblast je známá i výskytem Mammillaria haudeana a žlutě kvetoucího Echinocereus tayopensis. Představuje oblast, kde mj. roste pět druhů dubů. V dalším se pak zabývá již samotnými agévemi – Agave shrevei, A. bovicornuta, A. vilmoriniana a A. polianthiflora. Jednotlivé druhy stručně charakterizuje a v závěru se zabývá i jejich pěstováním v kultuře, kde uvádí vlastní zkušenosti s A. polianthiflora, které vykvetly přibližně za 20 let. Dále uvádí, že kultura agaví je jednoduchá, semena snadno klíčí, rychle rostou. Vyhovuje klasická kaktusová kultura, chlad a sucho v zimě, dostatek vody a tepla ve skleníku přes léto, propustný substrát. Také snášejí velmi dobře letnění.

Melocactus guanensis Fern.-Alonso & Xhonneux – pozoruhodný druh z Kolumbie
Jaroslav Vích

Melocactus guanensis je v evropských sbírkách naprosto neznámá rostlina. Autor měl možnost poznat M. guanensis ve sbírce Guy Xhonneux v Cachipay. Podle názoru autora se jedná o pozoruhodný druh. Název je odvozen od názvu městečka Guane, poblíž kterého roste. Italský botanik Guiggi provedl rekombinaci tohoto druhu na pouhou formu: Melocactus mazelianus subsp. schatzlii forma guanensis. Autor považuje tuto rekombinaci za pochybnou. Zároveň poukazuje na chybu v IPNI. Zde je chybně uveden název M. mazelianus f. guanensis, ačkoliv takový název nebyl nikdy publikován.

Echinocactus grusonii Hildm. v zahradnické kultuře
Libor Kunte

Autor se rozepisuje o „hospodářském“ využití asi nejpopulárnějšího kaktusu. „Grusoňák“, kterému se v mnoha jazycích žertovně přezdívá „židle pro tchyni“ je téměř kaktusovou legendou. V důsledku své samosprašnosti se pěstuje, bez větších problémů s hybridním křížením, v několika zahradnických formách, které vytvářejí samostatné, dobře odlišitelné kultivary („inermis“,„albispinus“, „brevispinus“, „tortuispinus“ – ´Sloppy´. Díky „výrobě“ v optimálních podmínkách lze za deset let vyprodukovat kvetoucí jedince za ceny téměř lidové.

Kaktusy na krétský způsob
Ivana a Jiří Jandovi

Autoři podávají svědectví o tom, že ani o dovolené na řeckých ostrovech nemusí český kaktusář trpět z nedostatku kontaktu s kaktusy. Na fotografiích představují kaktusy, s kterými se opakovaně potkali na Krétě, kde jim místní věnují „dostatečnou“ péči. Poslední obrázek působí jako určité memento či varování před lidskou hloupostí a omezeností.

Obregonia denegrii Frič 1925
Jaroslav Vích

Malé zamyšlení nad historií objevu a popisu rostliny, ke které má české kaktusářství velmi blízký vztah, neboť byla objevena (na šesté zámořské cestě 1923–1924, spolu s M. Castañedou) a popsána na počest generála a prezidenta Mexika Á. Obregóna Salida a ministra zemědělství R. P. De Negriho (kaktusová příloha Kaktusy a sukulenty časopisu Život v přírodě, číslo 2, str. 3–4, 1925) A. V. Fričem. Jako jedna z mála Fričem objevených a popsaných rostlin už bezmála sto let nese stále stejné jméno. Podrobnosti je možné nalézt v knize K. Crkala Lovec kaktsů (Academia, Praha, 1983).

Magická 80 předsedy SPKS Praha
Jan Gratias

Další význačný český kaktusář a sběratel, ale také funkcionář, který od r. 1994 působí jako tajemník Společnosti, oslaví v říjnu 80. narozeniny. Na tradiční jarní vyýstavě SPKS Praha připomenul oslavenec, mj. v pořadí 12. Zlatý Alberto (2011), svou magickou osmdesátku speciální expozicí, v níž vystavil 80 sbírkových rostlin kaktusů, 80 sbírkových rostlin jinýh sukulentů a s nimi vždy 80 ukázek ze sbírky mušlí, lastur a minerálů. Gratulujeme a přejeme pevné zdraví do dalších let života.

Kaktusy 2018/3 - přední strana obálky: Echinocereusy v pohoří Wichita

Kaktusy 2018/3 - zadní strana obálky: Porovnání květů „základní“ formy E. grusonii a formy „brevispinus“: květy E. grusonii „brevispinus“ jsou širší s kratšími okvětními lístky bez výrazného zašpičatění (dole)

Speciál časopisu Kaktusy 2018|2

Předplatné časopisu

Časopis KAKTUSY vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů se sídlem v Brně. Informace o předplatném podají a objednávky přijímají:

Ing. Ivan Běťák
Pod lesem 27
143 00 Praha 412
mobil: 605 929 930
tel.: 241 765 942
E-mail: betak@volnycz

Mgr. Petr Pavelka
Toužimská 670
199 00 Praha – Letňany
Tel.: 603 210 691
E-mail: pavelka@palkowitschia.cz

Ing. Lubomír Berka,
E-mail: berka.frailea@seznam.cz

předchozí - následující číslo časopisu