Pozorování těžko dostupných rostlin rodu Pachypodium na
Madagaskaru
V roce 1983
jsem (V. Vlk) obdržel od firmy Köhres semínka tří druhů rodu
Pachypodium. Ta dobře klíčila a rostlinky ve srovnání
s výsevy kaktusů neuvěřitelně rychle narůstaly. Během tří
let svým neobvyklým vzhledem obohatily moji sbírku kaktusů a
euforbií. Netrvalo dlouho a začal jsem se o tento rod
intenzivně zajímat. Informací bylo málo, a tak jsem poznatky
o rostlinách a jejich nalezištích získával pouze ze
zahraničních časopisů a špatně dostupné odborné literatury.
Zpočátku mi nejvíce pomohla série článků profesora Rauha
v německém Kakteen und andere Sukkulenten.
Díky spolupráci
s plzeňskou botanickou zahradou a hlavně Ing. Jiřím
Trávníčkem jsem měl možnost ještě před sametovou revolucí
opakovaně absolvovat studijní pobyt v univerzitní botanické
zahradě v Heidelbergu, kde jsem od profesora Rauha a jeho
spolupracovníků čerpal neocenitelné informace a zkušenosti a
získal v té době téměř nedostupný rostlinný materiál. Velmi
přínosné bylo i přátelství s panem Hofstätterem, z jehož
madagaskarské pěstírny jsem dostával množství importních
rostlin i semen. Moje sbírka pachypodií se rozrůstala a já
toužil stále víc navštívit naleziště alespoň některých
druhů. Proto jsem hned po roce 1990 využil možnost cestovat.
Od roku 2010
cestuji společně s Petrem Pavelkou, který se od roku 1992
věnuje terénnímu studiu sukulentů po celém světě. Oba jsme
postupně navštívili naleziště všech dnes známých druhů rodu
Pachypodium na Madagaskaru. Cenné informace jsme
získali od Johna Lavranose, autora několika nových popisů,
i od majitele pěstírny v Antananarivo Alfreda
Razafindratsiry, který objevil a introdukoval do kultury
desítky nových druhů sukulentů Madagaskaru. V posledních
letech se věnujeme průzkumu těžko dostupných oblastí, kde se
pachypodia vyskytují a kam se mnoho pěstitelů těchto rostlin
z různých důvodů nikdy nepodívá. Proto bychom v tomto
speciálu rádi shrnuli výsledky pozorování několika druhů na
nalezištích a zkušenosti s jejich pěstováním v kultuře.
Pojítkem mezi vybranými druhy je obtížnost jejich nalezení
v přírodě, což se odrazilo i na skutečnosti, že většina
z nich byla popsána v posledních dvaceti letech.
Od roku 1996 bylo popsáno osm nových taxonů (sedm druhů a
jeden poddruh) rodu Pachypodium. Po více než 50
letech bylo na úrovní druhu potvrzeno Pachypodium
menabeum, které bylo po desetiletí považováno za severní
formu P. lamerei. Nově popsaná pachypodia se hlavně
zásluhou Alfreda Razafindratsiry a Sigfrieda Hofstättera
rychle rozšířila do botanických zahrad i soukromých sbírek,
a tak jsou dnes semena i rostliny dostupné na burzách,
v nabídkách obchodníků s kaktusy a sukulenty i v soukromých
sbírkách…
Ukázka stran:
 |
Kaktusy 2016 speciál 1 - str. 17 |
 |
Kaktusy 2016 speciál 1 - str. 29 |
|
 |
Kaktusy
2016 speciál 1 - přední strana obálky
|
 |
Kaktusy
2016 speciál 1 - zadní strana obálky
|
Předplatné časopisu
Časopis
KAKTUSY vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a
sukulentů se sídlem v Brně. Informace o předplatném
podají a objednávky přijímají:
Ing.
Ivan Běťák
Pod lesem 27
143 00 Praha 412
mobil: 605 929 930
tel.: 241 765 942
E-mail: betak@volnycz

Mgr. Petr
Pavelka
Toužimská 670
199 00 Praha – Letňany
Tel.: 603 210 691
E-mail:
pavelka@palkowitschia.cz
Ing. Lubomír Berka,
E-mail: berka.frailea@seznam.cz
 |
předchozí
- následující číslo časopisu |
|