Obsah časopisu Kaktusy 2015|3
(vyšlo 15. 8. 2015)
Islaya divaricatiflora F. RITTER – jediná červeně kvetoucí islaya ● ZLATKO JANEBA 75
Kaktusy podél Route 66 ● HORST-HELMUT HENSSEN
81
Rod Marlothistella SCHWANTES ● IVANA A JIŘÍ JANDOVI
86
MÁLO ZNÁMÁ GYMNOKALYCIA 2 - Gymnocalycium melanocarpum (ARECHAVALETA) BR. ET R. ● IVAN MILT 90
Gymnocalycium saglionis (CELS) BR. ET R. – obr mezi gymnokalycii ● RUDOLF SLABA 91
Za Tillandsia carlos-hankii MATUDA do Sierra Juárez, Oaxaca ●
ZDENĚK ŠTĚPANČÍK 96
Notocactus mueller-moelleri FRIČ EX FLEISCHER ET SCHÜTZ, rostlina s českou stopou ● STANISLAV STUCHLÍK 101
Echinopsis subdenudata CÁRD. – skutečné setkání s legendou? ●
LIBOR KUNTE 104
Neobeseje ve skleníku, pod krytem i volně venku ● JIŘÍ
ŠTEMBERA 106
ŽIVOTNÍ JUBILEUM OSLAVUJÍ... GRATULUJEME
Alexandr Táslar sedmdesátníkem (*5. 5. 1945) ● JAN GRATIAS
P/34
Zdeněk Franc (*4. 6. 1935) osmdesátiletý ● JAN GRATIAS
P/35
Jindřich Beran – 75 let (*13. 7. 1940) ● JAN GRATIAS
P/36
NEJSOU JIŽ MEZI NÁM... ČEST JEJICH PAMÁTCE!
In memoriam: Jiří Kruliš (4. 6. 1934–28. 5. 2015) ● JAN GRATIAS a ALEXANDR
TÁSLAR P/37
Seznam předsedů organizací SČSPKS (rok 2015) ●
STANISLAV STUCHLÍK P/38
Jak se daří kaktusářům v Žatci? ● JAN GRATIAS P/40
Archiv SČSPKS ● JIŘÍ VOCHOZKA
P/43
2x z výstavy kaktusů Brno 2015 ●
STANISLAV STUCHLÍK P/48
Z obsahu vybíráme:
Islaya divaricatiflora F.
Ritter – jediná červeně kvetoucí islaya
Zlatko Janeba
V úvodu se autor zabývá obecnou charakteristikou rodu
Islaya a historií nálezu a popisu červenokvěté I.
divaricatiflora, ke které uvádí i zkrácený popis.
V dalším pak již popisuje vlastní zkušenosti s objevením
dvou lokalit tohoto vzácného druhu v přírodě – obě se
nacházejí v regionu Arequipa na jihu Peru, poblíž Camaná –
spolu s anglickým kaktusářem Paulem Hoxeym. Dále seznamuje
čtenáře se situací na obou lokalitách, v jakých podmínkách
rostliny rostou, uvádí doprovodnou kaktusovou i nekaktusovou
vegetaci. V závěru uvádí i pěstitelské postřehy z kultury a
končí konstatováním, že by si tyto rostliny zasloužily větší
rozšíření v našich sbírkách a zároveň se přimlouvá za
pravokořennou kulturu, která není až tak náročná, jak se
mnohokrát dříve tradovalo.
Kaktusy podél Route 66
Horst-Helmut Henßen

Autor článku spolu s manželkou jeli 2000 km po známé silnici
Route 66 z Los Angeles do Chicaga. Dnes již není tak
významná, její úlohu převzala nová dálnice. Během cesty
nalezli mnoho druhů kaktusů a viděli také řadu dalších
zajímavostí z přírody. Silnice Route 66 je známá
i z literatury, J. Steinbeck na ni umístil děj svého románu
Hrozny hněvu. Z kaktusů byly k vidění druhy rodů
Echinocereus, Escobaria, Ferocactus, Mammillaria a
Opuntia. Mnoho rostlin kvetlo a poskytovalo tak
nádhernou podívanou.
Rod Marlothistella Schwantes
Ivana & Jiří Jandovi

Autoři ve svém článku popisují vlastní zkušenosti
s pěstováním rostlin rodu Marlothistella. Pouhé dva
druhy vzájemně si podobných zástupců tohoto rodu jsou zatím
v kultuře pěstovány spíše výjimečně, přestože se jedná
o mimořádně odolné rostliny z pustin afrického jihu. Díky
tomu, že oba druhy ve sbírce autorů vykvetly v jediný den,
přináší fotodokumentace k článku i srovnávací pohledy na
jejich květy, otevírající se v předvánočním období.
Marlothistella uniondalensis i Marlothistella
stenophylla jsou rostliny vhodné k tvarování díky svým
ztloustlým kořenům birazních tvarů, které je možno
povysazovat nad povrch substrátu. Právě tvarování je
věnována závěrečná část článku.
Málo známá gymnokalycia 2
Gymnocalycium melanocarpum (Arechavaleta) Britton et
Rose
Ivan Milt
Autor představuje další
z víceméně nejasných taxonů rodu Gymnocalycium –
G. melanocarpum – popsané již r. 1905 Arechavaletou.
Dále popisuje situaci kolem tohoto taxonu až do dnešních
dnů. V závěru se potom zabývá pěstitelskou problematikou,
zejména problematikou sprašování brzy na jaře kvetoucích
rostlin, které nemusejí mít vyzrálý buď pyl, nebo blizny,
pomocí uchovávání pylu ve zkumavkách v chladničce.
Gymnosalycyum saglionis (Cels) Br. et R. – obr
mezi gymnokalycii
Rudolf Slaba

V článku se autor zabývá výjimečností
druhu. Nejdříve upozorňuje na jeho mimořádnou velikost.
I když je v popisu uvedena maximální šířka 30 cm, vzácně se
lze setkat i s jedinci 0,5 m širokými, 0,75 m vysokými,
vážícími okolo 100 kg. Dále jej označuje za gymnokalycium
s největším areálem rozšíření, severojižní osa je dlouhá
1000 km. Při tom obsazuje světelně i klimaticky rozdílná
stanoviště od asi 600 do téměř 3000 m n. m. Za hlavní
příčinu takto širokého rozšíření považuje dužnatost červeně
zbarvených, chutných plodů, díky nimž jsou semena velmi
často šířena ptactvem. Jako třetí NEJ autor připomíná
značnou variabilitu pramenící z jeho širokého rozšíření.
V závěrečné kapitole se zabývá taxonem tilcarense,
především jeho opodstatněnou či neopodstatněnou botanickou
hodnotou. Zcela nakonec příspěvku je zmínka o pěstování,
jmenovitě o některých jeho odlišnostech.
Za Tillandsia carlos-hankii
Matuda do Sierra Juárez, Oaxaca
Zdeněk Štěpančík

Tillandsia carlos-hankii
Matuda 1973 patří mezi 15 druhů mexických národních
endemických tilandsií a spolu s Tillandsia
sierrajuarezensis Matuda 1973 to jsou endemitmí rostliny
státu Oaxaca. Je zahrnuta mezi druhy ohrožené vyhubením (NOM.
ECOL-059-2001). Vyskytuje se v pohoří Sierra Juárez
v distriktu Ixtlán de Juárez. Pozorována byla v municipích
Santa Catarina Ixtepeji, Ixtlán de Juárez, Calpulálpam de
Méndez a Natividad v dubových a borových lesích, ve výškách
1800 až 2600 m n. m. Kvete v prosinci, plodí v červnu.
Květuschopné velikosti dosahuje ve 48 cm, délka květenství
14 až 34 cm, tlouštka 8,5 až 11,5 cm. Barva květních listenů
je jasně červená. Barvou svých listenů je, stejně jako
ostatní druhy v tomto pohoří, velmi nápadná, a proto je
místními obyvateli často sbírána k okrasným a náboženským
účelům a prodávaná na trzích v Oaxace. Autor textu strávil
několik dnů v lesích mezi obcemi Ixtlán de Juárez a
Calpulálpam de Méndez s cílem vyhledat, pozorovat a
dokumentovat především rostliny druhu Tillandsia carlos-hankii.
Čas strávený pobytem v terénu využil i k průzkumu
diverzifikace současného stavu vegetace čeledí Cactaceae,
Bromeliaceae i Orchideaceae v této oblasti.
Kromě T. carlos-hankii pozoroval především
Mammillaria rekoi, Disocactus flagelliformis,
Encyclia tripunctata, Erycina hyalinobulbon, Oncidium
endocharis, Prosthechea citrina, Catopsis berteroniana, T.
fasciculata, T. macdougalii, T. magnusiana, T. punctulata,
T. violacea. T. gymnobotrya, T. oaxacana, T. schiedeana
a Viridantha plumosa.
Notocactus mueller-moelleri Frič ex
Fleischer et Schütz, rostlina s českou stopou
Stanislav Stuchlík

Notocactus mueller-moelleri
patří mezi kaktusy, na jejichž historii se významným
způsobem podíleli čeští kaktusáři – jméno poprvé použil
A. V. Frič pro jednu ze svých rostlin. Jeho jméno se také
objevilo v prvním popisu spolu se jmény B. Schütz a Z. Fleischer.
O původní rostlině A. V. Frič neuvedl téměř žádné údaje, jen
ji zařadil – velice stručně – do příbuzenstva N. mueller-melchersii.
První popis byl proveden na základě nových sběrů H.
Schlossera, je ovšem otázkou, jestli nové rostliny opravdu
odpovídají rostlinám Friče. N. mueller-moelleri se
nachází v severních departamentech Uruguaye a v jižní části
státu Rio Grande do Sul (Brazílie). Je charakterizován
především svým dlouhým otrněním.
Echinopsis subdenudata Cárd. – skutečné setkání
s legendou?
Libor Kunte
Autor si při své poslední cestě
za kaktusy na jihoamerický kontinent předsevzal ověření
výskytu Echinopsis subdenudata. To se mu podařilo v jihobolivijském
departamentu Tarija nedaleko města Villa Montes v nadmořské
výšce 1780 m. Původní informace o výskytu E. subdenudata
udávaly, že se vyskytuje v provincii Entre Rios, v dept.
Tarija. (Nejznámější sběry pocházejí od Angosto de
Villamontes, z nadmořské výšky asi 1000 m, KK 1527.) Dnes
jsou hlášeny ověřené zdroje (např. Brian Bates nebo R.
Hillmann), které udávají výskyt druhu v nadmořských výškách
1400–1800 m. V závěru je uveden zkrácený popis druhu.
Neobeseje ve skleníku, pod
krytem i volně venku
Jiří Štembera

Autor popisuje své zkušenosti
s pěstováním rostlin bývalého rodu Neobesseya ve
třech kulturách – v nevytápěném skleníku, venku se zakrytím
na zimu a volně venku bez jakékoliv ochrany před rozmary
středoevropského počasí. Tuto skupinu rostlin doporučuje pro
jejich nesmírnou adatabilitu k většímu rozšíření ve
sbírkách.
Připravujeme:

Sulcorebutia hertusii (J. J. HALDA ET L. HORÁČEK) J. J.
HALDA ET L. HORÁČEK – nejkrásnější zástupce rodu? |
Notocactus brevihamatus (W. HAAGE EX BACKEB.) BUXB. |
Gymnocalycium friedrichii (WERD.) PAŽOUT var.
angustostriatum (PAŽOUT) SCHÜTZ | Rod Austrocactus
–
pěstitelské zkušenosti | Pachyphytum compactum ROSE |
…a
další zajímavé čtení nejen o kaktusech a jiných sukulentech.
|
 |
Kaktusy
2015/3 - přední strana obálky
|
 |
Kaktusy 2015/3 - zadní strana obálky
|
Předplatné časopisu
Časopis
KAKTUSY vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a
sukulentů se sídlem v Brně. Informace o předplatném
podají a objednávky přijímají:
Ing.
Ivan Běťák
Pod lesem 27
143 00 Praha 412
mobil: 605 929 930
tel.: 241 765 942
E-mail: betak@volnycz

Mgr. Petr
Pavelka
Toužimská 670
199 00 Praha – Letňany
Tel.: 603 210 691
E-mail:
pavelka@palkowitschia.cz
Ing. Lubomír Berka,
E-mail: berka.frailea@seznam.cz
 |
předchozí
- následující číslo časopisu |
|
|