CITES: Zákon č. 114/1992 Sb.
Počátkem roku
1992 vydala Česká národní rada zákon číslo 114 sbírky o ochraně
přírody a krajiny (Sbírka zákonů 1992, částka 28). Zabývá se a
stanoví podmínky pro ochranu přírody a krajiny v celé šíři
tohoto problému.
Pokud si důkladně prostudujete paragrafy 48 až 54, dočtete se
mj.:
- Kdo drží, nabízí k prodeji nebo zpracovává zvláště
chráněnou rostlinu, zvláště chráněného živočicha nebo
rostlinu a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv (§
5, odst. 6), je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody
prokázat povolený způsob jejich nabytí (povoleným dovozem,
povoleným chovem a sběrem, pěstováním v kultuře apod.). Bez
prokázání původu je zakázáno zvláště chráněnou rostlinu,
zvláště chráněného živočicha nebo rostlinu a živočicha
chráněného podle mezinárodních úmluv držet, nabízet k
prodeji nebo je zpracovávat.
- Kdo drží, nabízí k prodeji či zpracovává věc uvedenou v
odstavci 1, je povinen na vyžádání orgánů ochrany přírody
nebo stráže přírody (§ 81) prokázat svoji totožnost…
Mezinárodní úmluvou je v tomto smyslu míněna Úmluva o
mezinárodním obchodě s ohroženými druhy živočichů a rostlin
CITES (Convention on International Trade in Endangered Species
of Wild Fauna and Flora, tzv. Washingtonská konvence, pro
podrobné studium je v naší knihovně k dispozici anglický
originál úmluvy včetně apendixů I, II). V seznamu (appendixu),
který tvoří součást CITES, jsou zvláště chráněné rostliny a
zvláště chránění živočichové rozděleni do dvou kategorií. Vyšší
stupeň ochrany a přísnější režim představují rody a druhy
skupiny I. Nebude jistě na škodu, jestliže zde uvedeme jakýsi
výtah taxonů, které představují náš společný zájem. Jde o kaktusovité a jiné sukulentní rostliny, např.:
Skupina I
|
Skupina
II |
AGAVACEAE Agave
arizonica Agave parviflora Nolina interrata |
Agave
victoriae-reginae |
APOCYNACEAE Pachypodium
baronii P. brevicaule P. decaryi P. namaquanum |
Ostatní
pachypodia mimo I |
ASCLEPIADACEAE
|
Ceropegia (celý rod)
Frerea indica |
BROMELIACEAE
|
Tillandsia
harrisii T. kammii T. kautskyi T. mauryana T. sprengeliana T. sucrei T. xerografica |
CACTACEAE Ariocarpus
Astrophytum asterias Aztekium ritteri Coryphantha minima Cor. sneedii Cor. werdermanii Discocactus Disocactus nacdougallii Echinocereus ferreirianus var. lindsay Echinocereus schmollii Leuchtenbergia principis Mammillaria pectinifera Mam. plumosa Mam. solisioides Melocactus conoideus Mel. deinacanthus Mel. glaucescens Mel. paucispinus Obregonia denegri Pachycereus militaris Pediocactus bradyi Pedio. despainii Pedio. knowltonii Pedio. papyracanthus Pedio. paradinei Pedio. peeblesianus
Pedio. sileri Pedio. winkleri Pelecyphora Sclerocactus brevihamatus Sclero. glaucus Sclero. erectocentrus Sclero. mariposensis Sclero. mesae-verdae Sclero. pubispinus Sclero. wrightiae Strombocactus disciformis Turbinicarpus Uebelmannia |
ostatní CACTACEAE
|
CRASSULACEAE Dudleya stolonifera Dudleya traskiae |
|
CYCADACEAE Cycas beddomei
|
ostatní CYCADACEAE |
DIOSCOREACEAE
|
Dioscorea
deltoidea |
EUPHORBIACEAE Euphorbia ambovombensis E. cylindrifolia E. decaryi E. francoisii E. moratii E. parvicyathophora E. primulifolia E. quartziticola E. tulearensis |
|
LILIACEAE Aloe albida
Aloe pillansii Aloe polyphylla Aloe thorncroftii Aloe vossii |
ostatní
Aloe |
To jsou jen vybrané taxony tvořící appendix Washingtonské
konvence. Je nasnadě, že tento seznam byl doplněn novými nálezy,
které byly v tomto okruhu zaznamenány od roku 1992. Mám
například na mysli takové objevy posledních časů, jako jsou
Geohintonia, Aztekium hintonii, řada rostlin řazených
do rodu Turbinicarpus v dnešním chápání rodu,
Strombocactus a určitě také některé mamilárie (M. perez-de-la-rosae
atd.). Zákon předpokládá, že si každý zájemce zaobstará
aktuální seznam appendixu tak, aby mohl jeho dikci vyhovět.
Co z uvedeného zákona vyplývá pro nás?
Jsme držitelé a pěstitelé většího či menšího množství
sukulentních a kaktusovitých rostlin. Příležitostně a někdy také
účelově rozšiřujeme rostliny mezi další držitele. Ať už
bezúplatně, tedy darováním, či za úplatu. Pro účely držby či
rozšiřování jsme povinni své rostliny oznámit a registrovat u
příslušného úřadu ochrany přírody. Pro skupinu II stačí
registrace referátu životního prostředí okresního úřadu, skupinu
I registruje Ministerstvo životního prostředí, Odbor ochrany
přírody, Vršovická 65, 110 10 Praha 10.
Rozhodl jsem se popsat moji zkušenost při naplnění záměru učinit
zákonu zadost. Podotýkám, že tuto práci jsem si dal už v roce
1992, tedy před lety, ale po termínu, který určoval zákon. To,
co zde uvedu, není fundovaná rada právníka. Popíšu to, co jsem
učinil já - a registraci jsem dostal. Předně bych chtěl poradit,
abyste si s tím tu práci dali a o registraci požádali. Je to
výsostně aktuální, i když je ještě relativní klid. Chování
některých našich kolegů na přírodních stanovištích kaktusů jsou
všeobecně známa a jsou trnem v oku zvláště zahraničním
kaktusářským společnostem a institucím pečujícím o záchranu
genofondu. Nebude jistě dlouho trvat a jejich tlak na odpovědné
orgány ČR se dostaví. Dá se předpokládat, že i tak přísný zákon
přitvrdí příslušnou novelou. Vyřízení registrace tak získá na
obtížnosti...
Já jsem se v roce 1992 obrátil na okresní úřad, referát
životního prostředí, vyžádal příslušné formuláře a zpracoval
žádosti. Zvlášť na OÚ pro II. skupinu, zvlášť na Ministerstvo
životního prostředí pro I. skupinu. Obojí dvojmo. V příloze k
žádosti jsem uvedl název rostliny a počet jedinců ve sbírce.
Všechny pěkně popořádku dle členění čeledí v appendixu v
abecedním sledu rodů a druhů. Po určité době jsem obdržel
potvrzení od obou institucí. Ve vyjádření ministerstva se mj.
uvádí: „…Toto potvrzení je možno použít k prokázání toho, že
uvedené exempláře byly ve Vaší držbě před přístupem ČSFR (České
republiky) k úmluvě CITES, a to zejména s ohledem na ustanovení
§54 zák. č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny“.
Původ případných vlastních odchovů či výpěstků musíte prokázat
na základě vlastní dokumentace. Při přenechání exemplářů jiné
osobě vystavte potvrzení o tom, že exemplář pochází z Vašeho
chovu nebo kultury, a kdy, kde a kým byl získán (narozen,
vypěstován). Je-li to proveditelné, musí být každý exemplář
označen nepřenosnou a nesmazatelnou značkou pro usnadnění jeho
identifikace a číslo této značky, které musí být součástí Vaší
evidence, bude uvedeno na vystaveném potvrzení. Případný vývoz z
České republiky povoluje ministerstvo životního prostředí."
Co k tomu dodat?
Ti pečlivější jistě uvedená potvrzení vlastní. Těch se moje rada
netýká. Těm druhým doporučuji spojit se s příslušným referátem
životního prostředí okresního úřadu a urychleně jednat (poplatky
jsem neplatil žádné). A ještě něco: každý máme vedle sebe
„zpravodaje“, který na nás donáší…!
Zákon č. 114/92 Sb. byl doplněn a novelizován zákony č. 347 z
roku 1992 Sb. a 289/95 Sb. Obě doplnění se nevztahují k
referované problematice. Identický článek jsem poskytl redakci
Minimusu. Domnívám se, že pro svoji závažnost se dá jistá
duplicita odpustit. Zákon č.114/92 Sb. v souvislosti s
registrací rostlin stanoví konkrétní termíny, které jsou v
současné době překročené. I přesto si myslím, že zásada: raději
později než vůbec má svoji platnost. Při koketování s příslušnou
institucí provádějící zmíněnou registraci je potřeba vysvětlit
(a to velmi korektně) důvody, proč k registraci přistupujete až
dnes (v době vydání zákona jsem nekaktusařil, k zákonu jsem se
nedostal, apod.). Každý už si musí zvolit způsob, jak úředníka
naklonit na svoji stranu bez ztráty květinky.
Další informace o úmluvě CITES poskutují:
Ministerstvo životního prostředí, Odbor ochrany přírody,
Vršovická 65, 110 10 Praha 10.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Kališnická 4-6, 130 23
Praha 3 - Žižkov
Autor: Slavomír Dupal, Kvasice
|
CITES na webu SČSPKS
CITES: zákon č. 114/1992 Sb.
Své zkušenosti popisuje v tomto příspěvku Slavomír Dupal.
CITES: Novela vyhlášky č.
82/1997 Sb.
Informace z konzultačního semináře (20.1.1999).
Záznam z jednání mezi Českou inspekcí životního prostředí a
SČSPKS ze dne 26. dubna 2001.
|