Sedmnáct lidí představuje v současné době aktivní část členské základny Notosekce. Připočteme-li k tomu pár jednotlivců, kteří se podílejí na práci výboru a vydávání Minimusu, dostáváme se na číslo dvacet. Ty tam jsou časy, kdy členská základna čítala dvě stovky jmen, kdy výroční schůze navštívila téměř čtvrtina z uvedeného počtu a kdy organizátoři setkání museli pečlivě vybírat schůzovní místnosti, aby se sešlost do místnosti pohodlně vešla a vešly se navíc rostliny a další materiál, jež byly předmětem vzájemné výměny. Je pravda, že to bylo v dobách, kdy rozhodování o tom, jak naložit s volným časem bylo poměrně jednodušší, navíc útěk ke koníčkům byl vhodnou relaxací v jinak nevlídném světě. Zdá se k nevíře, že se po několika málo letech života ve spotřební společnosti tolik změnilo. 

Už je nás jen necelá šedesátka a z toho čtyři jsou zahraniční. Do kategorie zahraniční jsem nezahrnul slovenské přátele. Z tohoto pohledu je pak účast sedmnácti lidí na výroční členské schůzi, kterou tentokrát organizačně a jinak zajistil v České Třebové přítel Jiří Grund z České Třebové, docela slušné procento. Pravidelný účastník členských schůzí může potvrdit, že se zde po roce setkávají stejné tváře. Je to už jako jakási rodinná tradice, při níž se scházejí přeživším příslušníci rodinného klanu. Ve většině rodin jde ale o společnou účast na významných událostech. V případe Notosekce je to splnění jedné z mála členských (dobrovolných) povinností. V zmíněných rodinách jde zpravidla o svatby, křtiny, pohřby, významné kulatiny a tak, Notosekce - její výbor - své členy svolává, aby je informovala o stavu práce v uplynulém období – zpravidla uplynulého roku – pochlubila se, postěžovala si a hlavně dala možnost se vzájemně poznat, vyměnit poznatky, třeba i vyměnit přírodní materiály a literaturu, nebo si jen přátelsky poplkat. Díky přednáškám se skoro vždy dozví nové informace. 

V sobotním dopoledni stihli přítomní absolvovat formální část výroční schůze. V ní se dozvěděli o práci výboru za uplynulé období, seznámili se se stavem financí, vyslechli vyjádření revizní komise. V hodnotící zprávě, kterou přednesl předseda Notosekce, Stanislav Stuchlík, zazněla nejdříve pochvala organizátorům – manželům Grundovým – za přípravu a organizační zajištění této schůze. Celou hodnotící zprávu najdete výše. V bodech je možno uvést:

• vydávání časopisu Minimus
• činnost knihovny a archivu Notosekce
• internetová stránka Notosekce
• speciální nabídková akce semen
• speciální nabídková akce rostlin
• plán práce pro období 2004 až 2005

Z pokladní zprávy se přítomní dozvěděli, že vydávání časopisu, a to je vlastně stěžejní nákladová položka Notosekce, je i pro další rok finančně zajištěno překvapivě i přes kriticky nízký stav členské základny. Ta sama není schopna garantovat samofinancování organizace. Proto jsou velmi vhodné různé doprovodné akce například už zmíněné akce semen a rostlin, ale i ediční činnost spojená s vydávání speciálních prací o notokaktusech, jako byla třeba příručka o malakokarpusech z pera Jožky Nedůchala. Pokladní zprávu a zprávu o činnosti, jakož i ostatní činnost Notosekce verbálně schválil předseda revizní komise Zdeněk Vrabec. Dal absolutorium všem produktům činnosti výboru.

Ve volné rozpravě padaly některé podnětné návrhy a komentáře, z nichž za zaznamenání stojí:

• při převodu knihovny nedávno zesnulého přítele Karla Donta došlo ze strany pozůstalých k předání některých písemností, které jsou v majetku Notosekce. Výroční členská schůze pověřuje předsedu písemným vyžádáním těchto písemností. Jedná se o část přebytkových čísel časopisu ročník 2002
• přítel Vavrouch do konce října oznámí výboru Notosekce možnosti uspořádat výroční členskou schůzi v roce 2005 v Litovli. Předběžný termín byl určen na červen s tím, že konkrétní datum je třeba stanovit s ohledem na termíny konání jiných kaktusářských akcí v Česku,
• termín letošní schůze se kryje s výročím narozenin dlouholetého a čestného člena Notosekce – přítele Zdeňka Vrabce. Přítomní mu popřáli především zdraví, pak radost z kaktusů a aby měl radost i z dalšího koníčka – včeliček, s nimž se dělí o část volného svého času,
• na podzim 2004 svolá předseda výborovou schůzi do Brna,
• přítel Berka do konce roku projedná možnost odprodeje přebytečných ročníků časopisu Minimus prostřednictvím pražské organizace Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů za symbolických cenových podmínek,
• aktualizovat internetovou stránku Notosekce, která je umístěna na portálu Společnosti: www.cs-kaktusy.cz/notosekce. Aktuální součástí webové stránky budou i seznamy nabízených semen a rostlin v rámci nabídkových akcí v režii Notosekce.

V odborné části přednesl zajímavou přednášku (ostatně, jako vždy!) zahraniční host přítel Wolfgang Gemmrich z Erfurtu. Ukázal, jak vypadá, kde roste a popsal, jak byl objeven nový taxon rodu Notocactus. Je to rostlina podrodu Neonotocactus, nalezená před několika málo lety u osady Vila Nova do Sul – Notocactus vilanovensis C. E. Koch. Z barevných diapozitivů je na první pohled patrné, že se bude jednat o něco, co silně připomíná rostliny příbuzenského tandemu ritterianus/arnostianus. Z posouzení kvantitativních a tím, méně významných znaků, se jeví bližší podoba s N. arnostianus. I z těch mála rostlin, které byly objeveny, je patrné , že se jednotlivé kousky i dost výrazně liší. Většinou jde o rozměr rostliny, délku a hustotu otrnění, ale i velikost květů. Ty jsou ale vždy sběratelsky zajímavě veliké. Dvanáct, třináct centimetrů v průměru! Pozoruhodné je, jak rychle se podařilo stanoviště, kde N. vilanovensis byl objeven, vymazat z kaktusářské mapy. Pár let po objevení, není po rostlinách ani památky. Snad se dočkáme jejich namnožení v kultuře, jako jsme toho byli svědky v případě dřívějších nálezů novinek. Jistě se pak dočkáme i překombinace (to je však jen názor autora tohoto příspěvku).

Večerní přednáška byla zaměřena na rod Frailea. Luboš Berka v alfabetickém uspořádání uspořádal show nejprve popsaných a pak dosud- nebo nikdy- nepopsaných taxonů. Přítomné zasypal množstvím doplňujícíh informací, kterých má pravděpodobně jako jediný v českých zemích víc než dost. S ohledem na to, že fraileje jsou souputníky našich notokaktusů, malakokarpusů /wiginsií/ či eriokaktusů na jihoamerických nalezištích a také s ohledem na složitou taxonomickou politiku, která se prolíná v taxonomicko-populistických skopičinách kolem rodů Notocactus resp. Parodia, přednáška na program výroční schůze Notosekce rozhodně patřila. 

Už jsme si zvykli, že výroční schůze nejsou jen schůzování a lamentování nad nezájmem členů, nedostatkem peněz a nedostatkem příspěvků do Minimusu. Pro účastníky je pokaždé připraven program návštěv sbírek kaktusářů v regionu, kde se výroční schůze koná. Letos byli účastníci přivítáni ve sbírkách přítele Grunda, Krásy, Jandery, Čermáka, Pelcla, Kokory a Fiebigera. Viděli plno krásy, odnesli si s sebou přírůstek do svých skleníků a v diskusi si vyjasnili nebo ještě víc znejasnili mnohé nezodpovězené otázky. Konečná tečka za výroční členskou schůzí Notosekce 2004 byla učiněna kolem poledního na poslední štaci v Lanškouně. Odtud pak každý pospíchal k svému domovu. Mnohé v pondělí čekal běžný všední den a jiné starosti.

A ještě něco: Z přítomných se v jednu chvíli a na krátkou dobu staly televizní hvězdy. Schůzi totiž navštívil kameraman a redaktor místní kabelové televize, který zde „udělal“ aktuální reportáž. Taky propagace!

Slavomír Dupal
e-mail: S.Dupal@seznam.cz