Rod Pterocactus K.
Schumann
Monatsschr. Kakt.-Kunde 7: 6,
(1897)
Autor: Lumír Král
Prolog
Dlouhá léta se v našich sbírkách objevoval z rodu
Pterocactus jen jediný druh, Pterocactus tuberosus
(někdy též uváděný jako Pterocactus kuntzei),
vytvářející dlouhé tenké články, které při neopatrném pohybu
s rostlinou opadávají. V době módní éry pěstování kaudexních
sukulentů si kaktusáři vzpomněli i na pterokaktusy. Po
vytažení a obnažení z půdy se u pterokaktusů objeví
ztloustlá podzemní část rostliny s tenkým, často keřovitě
rozvětveným, článkovaným stonkem a velkým řepovitým kořenem,
ukotveným hluboko v zemi, který je důležitým rozpoznávacím
znakem u všech druhů. Rostlina pak vypadá jako bonsaj a když
navíc zakvete, udělá pěstiteli hodně radosti. Květy se tvoří
na konci nadzemních článků stonků s květním lůžkem uloženým
ve stonku (vegetační vrchol se mění v květ), což je pro rod
Pterocactus charakteristické. Tyčinky jsou citlivé na
dotek, po kterém se poměrně rychle sevřou kolem blizny.
Plody obsahují okřídlená semena, podle kterých dostal celý
rod název (podle řeckého slova ptero = křídlo). Podobně jako
u rodu Austrocactus počet nových druhů ve sbírkách
roste od devadesátých let minulého století, kdy začali
zájemci o tyto kaktusy jezdit na jejich přirozená
stanoviště.
 |
Autor Lumír Král |
Dnes je
obvykle uváděno deset druhů rodu Pterocactus, avšak
při podrobnějším zkoumání by klidně mohlo být uvedeno druhů
i více. Typový druh rodu Pterocactus kuntzei
ustanovil K. Schumann v roce 1897. Britton a Rose v prvním
díle The Cactaceae v roce 1919 uvedli již čtyři druhy:
Pterocactus hickenii, P. fischeri, P. pumilus
a P. tuberosus. Backeberg a Knuth v Kaktus-ABC v roce
1935 uvádějí pět druhů: P. decipiens, P. fisheri, P.
hickenii, P. tuberosus, a P. valentinii (druh
P. fisheri je zde uveden s tiskovou chybou).
|
Kaktusy 2017 speciál 2 - ukázka stran 18
a 19
Pterocactus neuquensis KL13-087, 15 km před Zapala,
1098 m n. m., provincie Neuquén |
V roce 1958
uvádí Backeberg opět pět druhů s jednou varietou, ale docela
jinak: P. hickenii, P. skottsbergii, P. fischeri, P.
pumilus, P. australis a jeho varietu arnoldianus.
V základní kaktusářské literatuře můžeme najít na obrázcích
prakticky všechny vyskytující se druhy pterokaktusů, např.
u Schumanna, Brittona a Roseho, Castellanose, Kieslinga či v
holadském časopisu Succulenta od Lamberta, chybí jen kresba
Pterocactus valentinii. Perokresby řeknou někdy více
než fotografie.
|
Kaktusy 2017 speciál 2 - ukázka stran 30
a 31 |
Na str. 30 je vyfotografován
Pterocactus neuquensis KL13-085, bronzový květ, R13, 31
km před Zapala, 1216 m n. m., provincie Neuquén.
|
 |
Kaktusy
2017 speciál 2 - přední strana obálky
|
 |
Kaktusy
2017 speciál 2 - zadní strana obálky
|
Předplatné časopisu
Časopis
KAKTUSY vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a
sukulentů se sídlem v Brně. Informace o předplatném
podají a objednávky přijímají:
Ing.
Ivan Běťák
Pod lesem 27
143 00 Praha 412
mobil: 605 929 930
tel.: 241 765 942
E-mail: betak@volnycz

Mgr. Petr
Pavelka
Toužimská 670
199 00 Praha – Letňany
Tel.: 603 210 691
E-mail:
pavelka@palkowitschia.cz
Ing. Lubomír Berka,
E-mail: berka.frailea@seznam.cz
 |
předchozí
- následující číslo časopisu |
|