Obsah časopisu Kaktusy 2012|1
(vyšlo 15. 2. 2012)
Úvodník
● Jaroslav Vích, předseda Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů
Mnohotvárnost Notocactus uebelmannianus Buining
● Stanislav Stuchlík
Nový druh rodu Strombocactus – S. corregidorae S. Aries & E. Sanchez od Rio Moctezuma, Querétaro, México Salvador Arias a Emiliano Sánchez-Martinez
● Přeložil Jan Říha
Nový a exkluzivní nález českých kaktusářů v Argentině – Gymnocalycium esperanzae
● Radomír Řepka
Přidáte rod Echidnopsis mezi „oblíbené?“
● Jan Gratias
Botanická zahrada v Melbourne
● Josef Odehnal
Opuntia erinacea var. columbiana z poříčí řeky Yakima, Washinton, USA, Dixie Dringman
● Překlad Jan Říha
Sulcorebutia albissima (F. Brandt) Pilbeam a jí blízce příbuzné taxony
● Rudolf Slaba
Barevnost květů Thelocactus conothelos (Regel et Klein) Backeb. et Knuth
● Stanislav Stuchlík
Barevná variabilita květů Thelocactus conothelos
● Libor Kunte, Jaroslav Šnicer
FOTOAPARÁTEM ČTENÁŘŮ
● Ivan Běťák
● Jiří Králík
Z obsahu vybíráme:

Úvodník
Jaroslav Vích,
předseda Společnosti českých a slovenských pěstitelů
kaktusů a sukulentů
Vážení čtenáři,
dovolte mi, v rámci mého úvodního slova k letošnímu ročníku
časopisu Kaktusy, krátce připomenout na stránkách časopisu
Společnosti českých a slovenských pěstitelů kaktusů a
sukulentů nejen naše úspěchy, ale i problémy. Je to vlastně
poslední příležitost k rekapitulaci před valnou hromadou
Společnosti, která se uskuteční v posledním čtvrtletí t. r.
v Plzni.
Po ekonomické stránce je
Společnost zdravá. Daří se nám vydávat časopis i speciální
čísla v plánovaném počtu a držet jejich cenu 230 Kč.
Dlouhodobě se nám ale nepodařilo zastavit snižování počtu
předplatitelů časopisu. Touto skutečností se
výbor
Společnosti průběžně zabývá, protože další úbytek
předplatitelů by v brzké době mohl znamenat zásadní problém
při vydávání časopisu Kaktusy. Cítíme, že jedním z problémů
by mohla být propagace našeho časopisu. Proto chceme více
využít naše webové stránky a další komunikační formy.
Iniciativa výboru Společnosti i vydavatelské a redakční rady
je také výzvou funkcionářům kaktusářských klubů, běžným
kaktusářům a sukulentářům, kteří jsou čtenáři časopisu.
Potřebujeme znát vaše názory i přání a vědět o vás.
Obracejte se na své regionální zástupce ve výboru
Společnosti, nebo přímo na jednatele nebo předsedu
Společnosti. Potřebujeme permanentní oboustrannou
komunikaci. Nemáme, bohužel, marketingové oddělení, které by
zjišťovalo vaše názory, přání i nálady. Je to na nás všech.
Nevěřím, a některá fakta z nedávné doby to potvrzují, že by
pokles počtu čtenářů způsobovala jen ekonomická situace.
Je potěšitelné, že neklesá,
ale spíše stoupá počet pořádaných akcí, jejichž kvalita
přitahuje kaktusáře i sukulentáře. I na těchto akcích se
potvrzuje, že počty pěstitelů kaktusů a sukulentů o dost
převyšují počet čtenářů časopisu. Tutéž zkušenost mají
rovněž autoři nedávno vydané
Encyklopedie kaktusů a jiných
sukulentů, která svým rozsahem převyšuje vše, co bylo v
Česku z tohoto žánru dosud vydáno. Nás může těšit, že je
kniha dostupná široké laické veřejnosti a Společnost se
podílela na její propagaci a podpořila její vydání.
Po stránce vnímání Společnosti na veřejnosti můžeme
konstatovat, že jsme v průběhu krátké doby dosáhli dvou
významných změn. V prvé řadě je to změna postoje orgánů
ochrany přírody ČR k běžným pěstitelům kaktusů a sukulentů.
I zde došlo, díky rozumnému přístupu zainteresovaných
úředníků, k pochopení oprávněných požadavků pěstitelů, ke
zklidnění situace a změně oboustranně konfliktních postojů.
Nemáme zájem vyhrocovat situaci, ale chceme obhájit prostor,
který nám dal předchozí vývoj. Zavazuje nás k tomu historie,
kterou naše společná záliba prošla. Se stejným cílem jsme
bránili naše pozice při změně trestního zákona počátkem roku
2010. Po neúspěšném lobbingu u vlády premiéra Fischera,
neúspěchu stížnosti u ombudsmana Motejla i nechuti advokátů
k podání ústavní stížnosti, jsme nalezli pochopení u ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Téměř po dvou
letech úsilí jsme dosáhli
změny vládního nařízení. Běžné
pěstování kaktusů s obsahem meskalinu ve sbírkách již není
přestupkem ani trestným činem, pokud nebude zneužito k výrobě meskalinu, jako halucinogenní látky.
Nebyli to pouze členové
výboru Společnosti, ale řada dalších kaktusářů, kteří
pomohli svými zkušenostmi i cíleným tlakem na státní orgány.
Všem za to patří poděkování. Chtěl bych proto vyzdvihnout
kolektivního ducha i umění semknout se a prosadit se.
Pěstování kaktusů a sukulentů v našich zemích prošlo mnoha
těžkými obdobími. Vždy se ale pěstitelé dokázali dát
dohromady a udrželi rostliny i vysokou úroveň pěstitelského
umění.
Přeji proto českému i slovenskému kaktusářství, kaktusářům a
sukulentářům, funkcionářům v klubech, členům vydavatelské a
redakční rady a členům výboru Společnosti do nového roku
2012 hodně vitality, síly, zdraví a pěstitelských úspěchů. I
přes negativní prognózy vývoje přeji vám i vašim rodinám,
aby rok 2012 v žádném z vás nezanechal pocit, že to byl rok
špatný.
Mnohotvárnost Notocactus
uebelmannianus Buining
Stanislav Stuchlík
N. uebelmannianus a jeho
variety pochází z jihobrazilského státu Rio Grande do Sul.
Je to značně proměnlivý taxon v barvě epidermis, počtu trnů,
jejich barvě a délce, květy kvetou žlutě nebo
červenopurpurově v různých odstínech. Stanoviště typu N. uebelmannianus je jeden z kopců u Guaritas, kde byly
nalezeny rostliny s červenopurpurovými a žlutými květy.
Dodnes jsou obě dvě barvy na stanovištích zastoupeny.
Varieta nilsonii má menší stonky a květy světle purpurové
barvy. Var. pleiocephalus se vyznačuje velmi bohatým
odnožováním, odnože se lehko odlamují a zakořeňují. Tato
varieta neochotně kvete a vytváří jen málo semen.
Nový druh rodu Strombocactus
– S. corregidorae S. Aries & E. Sanchez od Rio Moctezuma,
Querétaro, México
Salvador Arias a Emiliano Sánchez-Martinez
Přeložil Jan Říha

Strombocactus corregidorae
z kaňonu Infernillo řeky Rio Moctezuma na hranicích mezi
státy Querétaro a Hidalgo je zde představen a vyobrazen
podle originálního popisu. Liší se od S. disciformis svým
masivním stonkem, delšími, silnějšími, přetrvávajícími
černošedými trny, světle žlutými květy, testou semene s
jemně síťovaným povrchem, plochými periclinálními stěnami a
mikropylární oblastí bez strofioly. Lokalita je dobře
izolovaná od jiných kaňonů s jinými taxony a leží v nižší
nadmořské výšce. V budoucnu se očekávají podrobnější studie.
Nový a exkluzivní nález českých
kaktusářů v Argentině – Gymnocalycium esperanzae
Radomír Řepka

V článku jsou publikovány základní informace o nově popsaném
druhu rodu Gymnocalycium – G. esperanzae.
Tento druh se výrazně liší od všech dosud známých druhů
podrodu Microsemineum, a to svými 3–5 zčásti
vzpřímenými tmavými trny, tělem s nápadnou šedou patinou a
květy, které mají delší perikarp než okvětní lístky, květy
bělavými–bledě růžovými, oválnými plody, lesklými, tmavě
hnědými semeny 1,0–1,2 mm vysokými a širokými. Nový druh
roste na štěrkovitých pahorcích u jižního cípu pohoří Sierra
de las Minas v argentinské provincii La Rioja a vzhledem ke
svému malému areálu může být označen jako stenoendemit.
Přidáte rod Echidnopsis mezi „oblíbené?“
Jan Gratias

Charakteristika rodu Echidnopsis, který je v českých
sbírkách téměř neznámý, doplněná 5 ukázkami tvarové i barevné rozmanitosti květů jeho zástupců. Hlavní zásady
úspěšného pěstování.
Botanická zahrada v Melbourne
Josef Odehnal

V článku autor stručně popisuje vznik a rozsáhlost jedné z nejkrásnějších botanických zahrad na světě. Stručně popisuje
její kaktusovou a sukulentní část, rozsáhlost vodních ploch
a zásluhy některých ředitelů na vybudování národního herbáře
státu Victoria.
Opuntia erinacea var. columbiana z poříčí
řeky Yakima,
Washinton, USA
Dixie Dringman, překlad Jan Říha

Ve státu Washington podél řeky Yakima je velmi hojným druhem
Opuntia erinace var. columbiana. Roste v trávě travnatých
plání, hlavně však podél řeky a na úbočích basaltových
kopců. V době sucha je v trávě dokonale maskována a pro
zdejší zvířata a lidi je nepříjemným elementem. Je možné, že
se jedná o hybridní přírodní populaci, Její možný vznik a
původní rodiče byli diskutováni mnoha odborníky, např. prof. Lymanem Bensonem. Je to těžko vysvětlitelný problém. V předkolumbovských dobách v době zimní nouze se plody, které
po dozrání vysychají, opalovaly a semena se mlela na mouku,
z které se připravovaly chudé polévky nebo i lepidlo.
Sulcorebutia albissima (F. Brandt) Pilbeam a jí blízce
příbuzné taxony
Rudolf Slaba

V první části příspěvku autor popisuje růstové podmínky a
vztahy v oblasti výskytu S. albissima i variabilitu těchto
rostlin na jednotlivých lokalitách. Zabývá se také druhem S.
× erinacea, který označuje za spojovací článek mezi
S. albissima a S. mentosa. Rovněž se zmiňuje o rostlině
zavedené H. Swobodou do sbírek pod označením HS 100.
Považuje ji za stanovištní formu S. albissima, lišící se
větší velikostí (dosahuje až okolo 70 mm šířky) a převážně soliterním vzrůstem s mírným odnožováním až v pozdním věku.
Na rozdíl od některých specialistů (např. W. Gertel, Johan
de Vries) nepovažuje S. augustinii za blízce příbuznou s S. tiraquensis, ale za taxon z nejbližšího příbuzenstva
S. albissima, jejíž doposud známé lokality se nacházejí jen
necelých 30 km jižně. Sulcorebucii spec. HS 151 popsanou v roce 2001 jako
S. heinzii nepovažuje za spojovací článek
mezi S. augustinii a S. tiraquensis, ale za jednu z mnoha
forem S. tiraquensis var. lepida vyskytující se jen necelých
10 km severně a zasahující na hřebeny hor mezi Totora a
Omereque z oblasti jejího hlavního výskytu v okolí Copachuncho.
Barevnost květů Thelocactus conothelos (Regel et Klein)
Backeb. et Knuth
Stanislav Stuchlík

T. conothelos var.
conothelos vykvétá květy, které mohou být
i jiné barvy, než je obvyklá červenofialová. V článku je
popisována jedna z takových barevných odchylek, květy
rostliny nejsou červenofialové, ale převážně červené. Není
jasné, jestli se jedná o stálou vlastnost, nebo jen o náhodnou odchylku. Rostlina je stará více než třicet let a
byla vypěstována ze semen, pocházejících od firmy G. Köhres.
Barevná variabilita květů Thelocactus conothelos
Libor Kunte, Jaroslav Šnicer
Autoři článku reagují na předchozí příspěvek a představují
barevnou škálu květů Thelocactus conothelos. Odlišují
poměrně jasně definovaný taxon T. conothelos var.
aurantiacus od doposud nezhodnocených T. conothelos s květy
oranžovými a bílými. Oranžově kvetoucí rostliny se vyskytují
u města Zaragoza (N. L.) a tato populace je poměrně
uniformní. Bíle kvetoucí rostliny pocházejí od San Antonio
de los Castillos a jejich frekvence v populaci je asi
třetinová.
|
 |
Kaktusy
2012/1 - přední strana obálky: Notocactus
uebelmannianus Buining
(foto Stanislav Stuchlík)
|
 |
Bíle
kvetoucí Thelocactus conothelos od San
Antonio de los Castillos
Fotogafie k článku Barevná variabilita květů
Thelocactus conothelos ● Libor Kunte, Jaroslav
Šnicer
|
 |
FOTOAPARÁTEM ČTENÁŘŮ
- ukázková stránka |
Předplatné
Časopis KAKTUSY vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a
sukulentů se sídlem v Brně. Informace o předplatném
podají a objednávky přiímají:
Ing.
Ivan Běťák
Pod lesem 27
143 00 Praha 412
mobil: 605 929 930
tel.: 241 765 942
E-mail: betak@volnycz

Mgr. Petr
Pavelka
Toužimská 670
199 00 Praha – Letňany
Tel.: 603 210 691
E-mail:
pavelka@palkowitschia.cz
Ing. Lubomír Berka,
E-mail: berka.frailea@seznam.cz
 |
předchozí
- následující číslo časopisu |
|