Kaktusy 2014|Speciál 1

Echinopsis opěvovaná i zatracovaná
Jaroslav Ullmann

Úvod
S rodem Echinopsis se setká každý pěstitel kaktusů. Především ten, kdo rád roubuje. Kříženci těchto rostlin totiž poskytují výborné univerzální podnože, pro některé rody i trvalé. Čisté druhy se ve sbírkách často neobjevují, i když díky častým cestám do domoviny těchto nádherných druhů se do našich sbírek dostávají importní semena a někdy i rostliny. Jedná se sice jen o několik populárnějších druhů, jako jsou např. E. obrepanda, komplex taxonů E. aurea, E. ancistrophora, E. leucantha a několik dalších druhů. Rozsáhlý článek o rodu Echinopsis vyšel v časopisu Kaktusy před více než dvaceti lety, možná trochu zvednul malou vinu zájmu o tento rod. Vzhledem k dostupnosti nového materiálu a dalších informací o podmínkách na nalezištích, je dobré tento zájem podchytit a rozvinout. A v souhrnu nabídnout pěstiteli další informace.

Echinopsis Zucc.
Echinopsis ZUCCARINI, Abhandl. Bayer. Akad. Wiss. München, 2: 675, 1837
Echinonycthanthus LEMAIRE, Cact. Gen. Nov. Sp., p. 10, 1839
Pseudolobivia BACKEBERG, Cactaceae (DKG), 3: 76, 1942
Mesechinopsis Y. ITO, Explanatory Diagram of Austroechinocacti, 1957
Euriolobivia Y. ITO, Explanatory Diagram of Austroechinocacti, 1957

Echinopsis znamená podobný ježkům. Echinos = ježek, opsis = vzhled, podoba. Zuccarini měl zřejmě na mysli podobnost s rodem Echinocactus.

Popis rodu
Do rodu Echinopsis jsou řazeny rostliny ploše kulovité, kulovité, krátce sloupovité a vzácně až sloupovité. Květ má štíhlou květní trubku porostlou šupinami a vlasy. Štětiny nebo trny na trubce a květním lůžku vždy chybějí, tyčinky mají charakteristické uspořádání ve dvou sériích. Rod Echinopsis byl vždy řazen do blízkého příbuzenstva rodu Cereus. Teprve po rozdělení velkorodu Cereus na větší počet nových rodů byl rod Echinopsis řazen za rod Trichocereus. Postupně, jak přibývaly další druhy, vyjasňovaly se příbuzenské vztahy k ostatním rodům a zároveň vznikala potřeba vnitřního členění rodu.

První rozdělení rodu Echinopsis provedl roku 1853 Salm-Dyck na dvě skupiny. Na Tuberculatae s žebry rozdělenými příčnými zářezy na hrboly a na Costatae s žebry přímými. Toto členění se užívalo až do roku 1922. V roce 1909 byla část druhů vyčleněna do nového rodu Trichocereus a v roce 1922 do rodu Lobivia, který popsali a zavedli američtí autoři Britton a Rose. Sem pak zahrnuli všechny krátkokvěté druhy rodu Echinopsis.

Curt Backeberg rozdělil v roce 1933 rod Echinopsis na dva podrody: Euechinopsis a Pseudolobivia. V roce 1942 povýšil podrod Pseudolobivia na úroveň rodu, do kterého zařadil druhy s denními květy, někdy bez ohledu na jejich velikost. Také se stalo, že jeden druh zůstal v rodu Echinopsis (E. mamillosa) a její blízká příbuzná E. kermesina byla zařazena do rodu Pseudolobivia.

Z dnešního hlediska jsou doba kvetení a morfologické znaky těla pro určení rodu bezcenné charakteristiky. Byly nahrazeny morfologií květu a především semen. Podle těchto kritérií provedl první analýzu příbuzenských vztahů rodu Echinopsis Backebergůy současník Franz Buxbaum. Rod Echinopsis odvodil od skupiny taxonů kolem Trichocereus terscheckii a od rodu Echinopsis odvodil část rodů Lobivia a Soehrensia. Rod Hymenorebutia je přímou větví z rodu Echinopsis k rodu Rebutia. Rody Soehrensia a Lobivia jsou dále odvozeny ze skupiny taxonů kolem Trichocereus huascha. Od rodu Trichocereus odvozoval Buxbaum také rody Weberbauerocereus, Haageocereus, Borzicactus a další. Celý tribus Trichocereeae pak odvozuje z tribu Hylocereae, přesněji z rodu Eriocereus. V Buxbaumově systému byly ovšem oba triby provizorní.

Z tohoto provizorního členění tribu Trichocereeae vycházeli i pozdější autoři, snad s výjimkou Curta Backeberga. Backeberg rozdělil čeleď Cactaceae na jižní a severní větev a ty dále dělil na sloupovité a kulovité a na noční a denní květy. Proto v jeho systému jsou příbuzné rody zařazeny do skupin naprosto nepříbuzných…

Kaktusy 2014 speciál 1 - přední strana obálky: Echinopsis comarapana, 3 km severně od osady Tambo, provincie Cochabamba, Bolívie (Foto Libor Kunte)

Kaktusy 2014 speciál 1 - zadní strana obálky: Echinopsis cardenasiana, Condor Pass, Bolívie, 2300 m n. m. (Foto Rudolf Slaba)

Jaroslav Ullmann 27. 1. 1951 - 10. 6. 2013 Tento speciál je vydán na památku autora, který náhle a předčasně zesnul v loňském roce. Rostliny tohoto rodu miloval a jejich poznávání věnoval část svého života. Čest jeho památce!

Speciální číslo 2014|1 vyšlo v Praze 15. února 2014 jako příloha 1. čísla časopisu Kaktusy.  © SČSPKS http://www.cs-kaktusy.cz

Předplatné časopisu

Časopis KAKTUSY vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů se sídlem v Brně. Informace o předplatném podají a objednávky přijímají:

Ing. Ivan Běťák
Pod lesem 27
143 00 Praha 412
mobil: 605 929 930
tel.: 241 765 942
E-mail: betak@volnycz

Mgr. Petr Pavelka
Toužimská 670
199 00 Praha – Letňany
Tel.: 603 210 691
E-mail: pavelka@palkowitschia.cz

Ing. Lubomír Berka,
E-mail: berka.frailea@seznam.cz

předchozí - následující číslo časopisu