Kaktusy 2012|Speciál 1

Žlutokvěté sulkorebucie
Rudolf Slaba
Přátelství 2007,
397 01 Písek, rslaba@centrum.cz

Předmluva
Snad v každém kaktusovém rodu převládá některá barva květů, je tedy více či méně dominantní. Druhy kvetoucí odlišnou barvou jsou pak považovány za zvláštní, a tudíž i bývají sběratelsky nebo pěstitelsky více ceněné.

U rodu Sulcorebutia můžeme označit za dominantní barvu červenou (její různé odstíny), méně častou pak žlutou a skutečně za ojedinělou barvu bílou. V historii rodu však tornu tak nebylo od počátku. Pohlížet na žlutokvěté druhy jako na menšinové můžeme až nyní, tedy v době, kdy je areál rodu Sulcorebutia z velké části prozkoumán. Z deseti prvně popsaných sulkorebucií v letech 1951-1962 (převážně prof. Cárdenasem pod rodovým označením Rebutia) jich byla celá polovina žlutokvětých. Teprve následující sběry z dalších oblastí výskytu přinesly téměř výlučně červenokvěté druhy. Objevení nějakého nového žlutokvětého taxonu bylo proto považováno za něco mimořádného. Přesto jejich počet postupně narůstal. Současná situace je taková, že přibližně 15% všech známých druhů je výhradně žlutokvětých, asi 10 % částečně nebo vzácně žlutokvětých a zbytek, tedy okolo 75 %, je červenokvětých.

Sulkorebucie se vyskytují v středojižní Bolívii na území asi 300 km širokém a 400 km dlouhém, připomínajícím rozlohou i tvarem Českou republiku, ale pootočenou o 90°, tedy postavenou na výšku. Zastoupení žlutokvětých druhů je pak v celém areálu rozšíření víceméně rovnoměrné s mírnou převahou na severozápadě a východě oblasti. Zcela na severu, severozápadně od města Cochabamba, se vyskytuje skupina pěti druhů (S. arenacea, S. candiae, S. menesesii, S. glomeriseta a S. muschii), které na sebe bezprostředně navazují nejenom výskytem, ale i celkovým habitem.

Při východním okraji rozšíření rodu na severojižní ose dlouhé téměř 200 km je nyní známo dalších 8 žlutokvětých druhů. Mezi řadou z nich můžeme vysledovat určité příbuzenské sepjetí, celkově však nelze skupinu označit za jednoznačně homogenní. Od severu k jihu to jsou: S. krahnii, S. cardenasiana, S. langeri, S.vargasii, S. elizabethae, S. gemmae (částečně žlutokvětá), S. heliosoides a S. roberto-vasqueziana. Ostatní žlutokvěté druhy pak již rostou osamoceně. Jihovýchodně od města Cochabamba je to S. breviflora, mezi Cochabamba a Sucre S. cylindrica, u Camargo S. camargoensis.

Pro částečně nebo vzácně žlutě kvetoucí druhy je pak ještě známá oblast severovýchodně od Cochabamba, kde se vyskytují blízce příbuzné druhy S. steinbachii, S. krugerae, S. verticillacantha a S. mariana, dále okoli Tarabuco se S. tarabucoensis a S. cantargalloensis i okolí města Sucre s druhy S. caniqueralii, S. vasqueziana, případně S. frankiana.

Kaktusy 2012 speciál 1 - přední strana obálky: Sulcorebutia arenacea (Foto Rudolf Slaba)

Kaktusy 2012 speciál 1 - zadní strana obálky: Sulcorebutia elizabethae (Foto Rudolf Slaba)

Speciální číslo 2012|1 vyšlo v Praze 15. února 2012 jako příloha 1. čísla časopisu Kaktusy.  © SČSPKS http://www.cs-kaktusy.cz

Předplatné časopisu

Časopis KAKTUSY vydává Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů se sídlem v Brně. Informace o předplatném podají a objednávky přijímají:

Ing. Ivan Běťák
Pod lesem 27
143 00 Praha 412
mobil: 605 929 930
tel.: 241 765 942
E-mail: betak@volnycz

Mgr. Petr Pavelka
Toužimská 670
199 00 Praha – Letňany
Tel.: 603 210 691
E-mail: pavelka@palkowitschia.cz

Ing. Lubomír Berka,
E-mail: berka.frailea@seznam.cz

předchozí - následující číslo časopisu