Kaktusy 2011 Speciál 1

Podivné mravencomilné sukulentní epifyty Austrálie
Attila Kapitány
3 Norwich, Boronia Vie 3155, Australia, www.australiansucculents.com

Mravencomilné, neboli myrmekofilní rostliny představují takové typy, u kterých se během vývoje projevily vzájemně výhodné, tedy mutualistické vztahy s mravenci, jedná se tedy o symbiózu mezi oběma organismy, z které mají oba prospěch. Věnujme se epifytním mravencobytným sukulentům, jejichž některé orgány slouží drobným mravencům jako již hotová, k osídlení připravená obydlí.

V Austrálii se vyskytují zástupci hlíznatých druhů skupiny Hydnophytinae, jedná se o několik druhů z rodů Hydnophytum a Myrmecodia, ze skupiny Asclepiadoidae pak šplhavá liána Dischidia major a zvláštní mravencomilná kapradina Lecanopteris sinuosa. Hydnophytinae jsou subtribem čeledi Rubiaceae (mořenovité), Asclepiadoidae jsou dnes zařazeny jako podčeleď Apocynaceae, zatímco kapradina je zástupcem kosmopolitní, tj. po celém světě rozšířené čeledi Polypodiaceae.

Svůj celoživotní zájem o sukulentní rostliny zaměřuji poslední dobou na polní výzkum, studium jejich vztahů v přírodním prostředí, ale také na jejich pěstování v kultuře a zejména na fotografickou dokumentaci a to mi umožňuje publikovat různé články i knížky. Také mnoho cestuji, jak zde po domácí Austrálii, tak ale
i po nalezištích kaktusů a sukulentů po celém světě. Během života jsem se hodně věnoval studiu a dokumentaci spíše exotických sukulentů, v posledních letech mne lákají naše místní, alespoň trochu sukulentní rostliny, kterých zde roste celá řada a jsou ve světě jen málo známy a prakticky nejsou vůbec pěstovány.

Jednou z nejzajímavějších a na rozmanité bizarní formy sukulentních rostlin nejbohatších oblastí Austrálie je její tropická severovýchodní část ležící ve státu Queensland. Jedná se o pás země podél pobřeží, nebo blízko pobřeží. Rozprostírá se zhruba od města Townsville směrem na sever až po špičku poloostrova Cape York Peninsula, jenž je nejsevernějším bodem celého australského kontinentu. Najdeme zde mozaiku suchých polopouštních oblastí a monzunových deštných lesů, kde roste řada stromovitých sukulentů, bylinných xerofytů a dalších xeromorfních rostlin.

Tropický deštný les, stejně jako přilehlé rozsáhlé savany se mohou zdát nevhodnými rostlinnými společenstvy, která by mohly tyto suchomilné rostliny obývat. Jsou zaplavovány vydatným letním monzunovým deštěm, podle našich zkušeností zhruba po pět měsíců, pak však následuje zhruba sedm měsíců suché až aridní období, kdy většinou neprší vůbec. Právě toto suché období, kdy není dostupná voda v půdě, vedlo ke vzniku a vývoji sukulence…

Poděkování patří autoru textu Attilovi Kapitanymu a prezidentu italské společnosti Cactus & Co. panu Albertu Marvellimu, který připravil obrázky a text a naší redakci jej laskavě poskytl. Původní verze byla otisknuta v časopisu Cactus et Co., 2010, 4.
Přeložil a upravil Jan Říha.