Kaktusy 2010|4

Obsah časopisu Kaktusy 2010|4

20. výročí SČSPKS
Jan Gratias

6. října 2010 uplynulo dvacet let od ustavující schůze Společnosti, která vydává tento časopis. I když je to výročí kulaté, žádné prskavky, rachejtličky, ba dokonce oslavný mejdánek se konat nebudou. SČSPKS zvažuje vydání každé koruny a výbor Společnosti podporuje tezi, že nejlepší oslavou jakéhokoliv našeho výročí je vydání kvalitního SPECIÁLU. Přijměte tedy alespoň krátké ohlédnutí osoby, která před 20 lety byla u všeho podstatného, co nakonec vedlo ke vzniku Společnosti, co po třech letech existence snadno přežila i následné rozdělení federálního státu na dvě samostatné republiky.

Náš časopis Kaktusy vychází nepřetržitě od roku 1965 (hle – další zakulacené výročí). Stačí tedy zalistovat v jeho starších číslech a podívat se na dokumenty z příslušné doby. V 2. čísle XIV. ročníku (1978) je na str. 27 redakční článek s titulkem „Nová etapa ve vývoji čs. Kaktusářství.“ Krátký text de facto oficiálně oznamuje zánik bývalého Svazu českých kaktusářů a končí větou (cituji): Děkujeme ČOZS (Českému ovocnářskému a zahrádkářskému svazu) za milé přivítání do dnes už i naší organizace.

Skutečnost však byla úplně jiná a snad úplně každý (z tehdejší základny čítající kolem 5 000 členů) dobře věděl, že šlo v podstatě o násilný akt tehdejšího režimu, který potřeboval mít jakékoliv spolky pod kontrolou stranických (komunistických) orgánů a pokud možno pod křídly všeobjímající jednotné (tj. zglajchšaltované) Národní fronty. Zaplať pánbůh, že časopis Kaktusy nám zůstal jako vnitrosvazový Zpravodaj pro specializované organizace kaktusářů a jeho vydávání se ujal KK Astrophytum Brno.

Pak uplynulo dlouhých 12 let, než mohl vyjít v 6. čísle XXVI. ročníku (1990) článek s dlouhým titulkem „ V Olomouci se psala historie, aneb Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů ustavena.“ Historickému datu 6. října 1990 přecházelo 11 měsíců usilovného jednání a konání přípravného výboru, který byl z iniciativy KK Čelákovice, Ostrava a Praha neformálně ustaven již týden po památném 17. listopadu 1989. Během zmíněného období vznikly v podstatě dva tábory. První usiloval o vzkříšení SČK na principu individuálního členství (včetně členských legitimací), druhý usiloval o volnějším sdružení založeném na principu kolektivního členství (bez složité administrativy v podobě členských legitimací). Většina členů přípravného výboru prosazovala názor druhého tábora a jejich nejsilnějším argumentem byl v průběhu roku 1990 parlamentem schválený tzv. Shromažďovací zákon, který byl jedním z největších výdobytků sametové revoluce v Česku.

Události měly velmi rychlý spád a díky tomu, že členem přípravného výboru byl velmi zkušený právník JUDr. Miroslav Veverka (Zlatý Alberto 2009), byly v rekordně krátkém čase připraveny Stanovy a již dnem 2. srpna 1990 byla Ministerstvem vnitra ČR registrována SČSPKS se sídlem v Brně. V den konání ustavující Valné hromady v Olomouci měla Společnost již 42 členských klubů a spolků a po 20 letech jich má více jak 100 z obou republik.

Při ohlédnutí zpět za uplynulými 20 lety můžeme s uspokojením konstatovat, že SČSPKS se prostě a jednoduše daří. Ano, vím, že samochvála často páchne. Ale je tomu tak a Společnosti se zatím daří, i když je pochopitelně stále co zlepšovat. Jedním z mnoha dokladů je například úroveň tohoto posledního čísla XLVI. ročníku časopisu, nebo opravdu přátelská atmosféra, demokratická výměna názorů a úspěšné hledání kompromisů při jednáních výboru Společnosti nebo vydavatelské a redakční rady časopisu. Na závěr jubilejního ohlédnutí několik (zejména personálních) zajímavostí:
Krkolomný, leč přesně výstižný název společnosti vymysleli na jednom z četných jednání přípravného výboru př. Gratias a Veverka. Prvním předsedou koordinačního výboru byl Zdeněk Červinka, kterého postupně vystřídali Josef Odehnal a Jaroslav Vích. Takže prezidenty jsme dosud měli a máme tři, stejně tak jako pokladníky (kteří se vystřídali v pořadí Petr Schön, Michal Marčák a Stanislav Stuchlík). Všechny prezidenty a pokladníky ve svých funkcích po celých 20 let úspěšně přežili: Ivan Běťák (tajemník Společnosti), Jan Gratias (zapisovatel a něco jako tiskový mluvčí), dále členové výboru Roman Staník, Milan Štrauch, Zdeněk Červinka a předseda komise revizorů účtů Ivan Kubát. Ve veledůležité funkci redaktora (lépe řečeno technického redaktora) se vystřídala také trojice, a to Václav John, Otakar Šída a od roku 1994 Jiří Štembera. Kdyže se podíváme na složení redakční rady časopisu ke dni 6. 10. 1990 a dnes, kdy je tento orgán 15člený, tak zjistíme, že jejími veterány jsou Stanislav Stuchlík, Jan Gratias a Jan Říha (dnes již jako čestný, přesto však velmi aktivní člen).

Přejme si společně, aby SČSPKS byla alespoň jako dosud úspěšná i za dalších 20 let a co do počtu pěstitelů aby ČR a SR zůstaly na seznamu světových, kaktusářsko-sukulentářských velmocí.