|
Obsah časopisu Kaktusy 2003|3
Welwitschia mirabilis - podivuhodný endemit z pouště Namib ● Zdeněk Vobořil, Vlastimil Lapáček, Petr Pavelka jr.
Aptenia cordifolia (L. f.) Schwantes a její využití v medicíně ● Roman Štarha
Nomenklatoricko-taxonomické cvičení na téma Frailea castanea Backeberg ● Lubomír Berka
Sádrovcové horniny a kaktusy ● Jan Říha
Naleziště Notocactus sucineus Ritter v proměnách doby ● Stanislav Stuchlík
Kaktusové zajímavosti u městečka Cañada Morelos, Puebla, Mexiko ● Jan Říha
Melocactus harlowii Br. & R. a jeho variabilita ● Jan Klikar
Krásná neznámá - Parodia gibbulosa Ritter ● Rudolf Slaba
Euphorbia valida N. E. Brown ● Vítězslav Vlk
Vyhodnocení Dotazníku z Kaktusy 4/2002 ● Petr Pavelka jr.
Špatná zkušenost... aneb Stále se učíme II ● Radomil Souček
RECENZE
Italské časopisy v roce 2002 ● Ivana Richterová
Rowley G., Crassula, A Growers Guide ● Jan Říha
Petr Herynek: Sukulentní bonsaje ● Jan Gratias
INFORMACE Z LITERATURY
Lüthy J. M.: Rapicactus Buxbaum & Oehme,
Cactus & Co., VII, 1: 4-43, 2003 ● Jan Říha
17. pražské sympozium - 2003 ● Petr Koupelka
MALÉ TIPY NA SUKULENTNÍ BONSAJE
Nápad s obyčejnou jukou ● Jan Gratias
Z obsahu vybíráme
Naleziště Notocactus sucineus Ritter v proměnách doby
Stanislav Stuchlík
Trojice kaktusářů - H. Büneker, L. Horst a F. Ritter - se v únoru 1965
pohybovala v blízkosti města São Gabriel, aby
zde hledala kaktusy. Jeden z jejich nálezů byl v roce 1970 popsán Ritterem
v časopisu Succulenta jako Notocactus sucineus. Latinský popis uvádí
šířku rostlin 3 až 7 cm, ale v roce 1979 rozšířil F. Ritter popis v tom smyslu,
že v této velikosti mohou kaktusy začít kvést. První popis v holandské
Succulentě obsahuje jen latinský popis, údaje o nalezišti jsou velmi stručné: São
Gabriel, Rio Grande do Sul, FR 1399. A tak se nedozvíme z prvního popisu nic
bližšího o charakteru naleziště nebo o doprovodné kaktusové vegetaci. Stejně tak
nepochodíme, pokud se chceme něco dozvědět z Ritterovy knihy KAKTEEN UND ANDERE
SUKKULENTEN, vydané v roce 1979.
O téměř dvacet let později, v lednu 1983, navštívili toto naleziště A. Nilson,
F. Stockinger a K. H. Prestlé. Posledně jmenovaný popsal výsledek cesty. Jeho
zjištění se poněkud liší od údajů Rittera, např. pokud se jedná o velikost
rostlin. K. H. Prestlé již udává podrobněji poměry na nalezišti. A tak se
dozvíme, že Notocactus sucineus osídluje výhradně kolmé skalní stěny, na
kterých roste v jejich středních partiích. Dostat se k nim nebylo jednoduché,
protože všude byla hnízda agresivních divokých včel. V blízkosti naleziště
Notocactus sucineus rostlo jen několik malakokarpusů a jedna populace
zástupce řady Paucispini.
Koncem října roku 2002 jsme navštívili toto naleziště, které se nachází asi
35 km vzdušnou čarou na jihovýchod od São
Gabriel. A jaká byla situace v době naší návštěvy? Při pohledu od silnice je
naleziště tvořeno dvěma kopci, které jsou propojeny nižším sedlem. Ale před
pravým kopcem (viděno ze silnice) se nachází postupně několik dalších menších
vyvýšenin, na nichž rostou rovněž kaktusy. Levý kopec je prakticky zcela bez
kaktusů, po důkladném delším pátrání jsme nalezli jen dvě rostliny Notocactus
sucineus. Zmizely nejen rostliny, ale i včely, už zde nic nebzučelo a
nemuseli jsme dávat pozor. Lepší byla situace na pravém kopci, přesněji řečeno
na jeho zadní části (opět viděno ze silnice), protože přední byla bez kaktusové
vegetace...
|
