|
Už šedesát? -
Roman Staník, Alexander Lux, Igor Dráb
Ano, je to fakt, který musíme vzít na vědomí. Čas se nedá
zastavit. Tři významní slovenští kaktusáři MUDr. Roman Staník
(4. 3.), prof. RNDr. Alexander Lux CSc. (29. 7.), a PhDr. Igor
Dráb (7. 12.) slaví v letošním roce jubileum šedesáti let věku.
Roman, Alexander a Igor mají společné nejen kaktusaření, ale
i to, že se tomuto zájmu věnují již celých 50 let. Všichni tři
jsou rodáci z Bratislavy, všichni tři jsou spoluzakladateli
časopisu Cactaceae etc. a současně také autory mnoha odborných
článků a autory nebo spoluautory několika publikací.
|
 |
|
Zleva: Alexander Lux, Igor Dráb, Roman Staník (foto Lumír Král) |
Nejstarší z jubilantů MUDr. Roman Staník se začal
o kaktusy zajímat někdy v letech 1957-58. Začátek
„kaktusářské kariéry“ spojuje s dalším jubilantem A.
Luxem:
„Nejak ma to vzalo spolu s Alim Luxem ešte koncom 50
.let. Jeho rodičia boli botanici a pamätám si, že doma
mali krásne tmavohnedé eonia a nejakú opunciu? Prvé
rastliny v zbierke boli olámané odnože opuncií a
echinopsisov z balkónov a okenných parapetov v okolí
bydliska.“
Roman navštívil Mexiko 13x, USA 2x, Chile 5x a Argentinu
4x. Za svůj největší úspěch skromně považuje fakt, že
mohl lokality navštívit, protože v době jeho začátků to
byl zcela nedosažitelný sen. Dnes se to zdá každému
úplně samozřejmé, což si většinou ani neuvědomujeme.
Kaktusářským přáním jubilanta je, dožít se ještě
nějakého nového objevu v rodu Astrophytum a
Ariocarpus. A jeho další přání do dalších let: „…aby
nám všem zůstala skutečná radost v duši nad každým
vyklíčeným semenáčkem a novým trnem na rostlině, kterou
sami vypěstujeme.“
Druhým jubilantem v pořadí je prof. RNDr. Alexander Lux
CSc.. U příležitosti jeho šedesátky jsem ho vyzpovídal a
nyní se mohu se čtenáři podělit o jeho vzpomínky, názory
a zkušenosti:
„Kaktusáriť sme začali spoločne s Romanom Staníkom,
ktorý býval na tej istej ulici a bol aj môj spolužiak na
základnej škole. Najprv sme pestovali rôzne vtedy
dostupné exotické rastliny ako pomaranče, echeverie.
Orientáciu na kaktusy dosť ovplyvnila moja mama, ktorá
robila tiež v odbore botaniky na Slovenskej akadémii
vied a zo služobných ciest do Prahy a Brna mi občas
doniesla nejakú vzácnosť, to bolo na začiatku 60tych
rokov. Pre zmenu môj otec nás potom zobral na schôdzu
Kaktusárskeho klubu, ktorý objavil, že funguje v Bratislave.
Tam sme potom s Romanom začali sami pravidelne chodiť.
Najprv sme kaktusy pestovali samostatne a „konkurovali
si“, niekedy na strednej škole sme zbierky spojili a
vybudovali na plochej streche susedného domu
trojpareniste. Odtiaľ sme sa presťahovali do „podnájmu“
v skleníku Gusta Friča (zhoda mena s A. V. Fričom, nie
je však príbuzenská). No a odtiaľ do nového skleníka na
streche v mojom dome na dedine pri Bratislave.
Začiatok ciest je asi aj jedným z mojich najväčších
kaktusárskych úspechov. V 1986 som sa dostal na 10
mesačný pobyt na Univerzite v Monterrey, na Fakultu
biologických vied UANL. To bolo v lete a na jeseň za
mnou na devizák pricestoval na mesiac Roman. Do Mexika
(a na juh USA) som sa na kratšie a dlhšie pobyty potom
dostal ešte asi 10 krát, takmer vždy služobne a takmer
vždy aj do terénu. Mexiko v 80. rokoch bolo ešte úplne
iné, neobjavené a skoro neznáme (pre Československo) a
bolo neopakovateľnou skúsenosťou bez presných údajov a
techniky objavovať všetky tie rastliny, čo sme poznali
alebo aj nepoznali z kultúry. Tu sme sa aj dobre
spoznali s ďalšími úžasnými ľuďmi ako je Jorge Verduzco
a samozrejme Milan Zachar.
Druhým veľkým zážitkom pre mňa bolo objavenie kaktusov a
kaktusárov v Japonsku, kam som sa opäť služobne dostal
prvý krát v roku 1995. Mám tam odvtedy množstvo skvelých
kamarátov, mnohých z nich kaktusárov a málokde sa dá
vidieť v kultúre také množstvo nádherných rastlín (nielen
kaktusov) ako v tejto krajine.
No a posledná kaktusársko-nekaktusárska cestovateľská
skúsenosť v mojich denníkoch sú tri cesty do JAR a
Namíbie v nedávnych rokoch, úplne iný svet a rastliny,
tiež nádherne.
Nesplneným prianím zatiaľ zostáva Južná Amerika, ale
plány sú na ďalších 60 rokov detailne hotové.“
Na otázku, co ti kaktusaření přineslo a přináší Ali
odpověděl:
„Pochopenie krajiny ale aj ľudí, kde kaktusy rastú,
sú asi najdôležitejším posolstvom. Je mi cudzia
nadradenosť a povýšenosť niektorých našich cestovateľov,
aj honba za dubióznymi novinkami a kšeftom, ktorý z nich
vyplýva. Prijemne strávene chvíle s priateľmi, s ktorými
si je čo o našich rastlinách povedať, nádherne aridne
oblasti v rôznych oblastiach sveta, ale aj potešenie z
klíčiacich semien prosperujúcich a kvitnúcich rastlín je
asi najväčším prínosom tohto koníčka.”
Třetím jubilantem v pořadí je PhDr. Igor Dráb. Výčet a
popis jeho kaktusářských aktivit by zabral hodně stran
textu. Proto ve stručnosti:
- Prvé kaktusy – r. 1959 – Echinopsis eyriesii, Chamaecereus silvestri a
Epiphyllum sp.
- Prvý skleník 12 m2 r. 1974
- Nový skleník v Kameničnej 40 m2 r. 2004 + 40
m2 vonkajšia pestovateľská plocha
- Približné zloženie zbierky – 60 percent „Mexiko“, 20
percent „Južná Amerika“ a 20 percent iné sukulenty
- Člen Klubu kaktusárov v Bratislave od r. 1966
- Spoluzakladateľ nového KK Nobilis v Bratislave r. 1991
- Predseda KK Nobilis v Bratislave 1999-2002
- Redaktor časopisu Kaktusy Sukulenty 1988-1989 (posledný
X. ročník)
- Spoluzakladateľ časopisu Cactaceae etc. (spolu s J.
Matisom, A. Luxom a R. Staníkom) r. 1991
- Redaktor časopisu Cactaceae etc. od r. 1991 – 22
ročníkov
Zakladateľ webu
www.cactaceae.eu r. 2009
- Zakladateľ Atlasu sukulentov r. 1997 – dodnes
redigovanie 13 ročníkov
- Člen: Andská sekcia, Sekcia Echinocereus, Notosekcia,
Gymnofil, Sekce pěstitelů sukulentů
- Autor článkov v: Adenium, Acta Chilenia, Kaktusy,
Kaktusy Sukulenty, Svět exotických rostlin, Cactaceae
etc.; autor vyše 100 listov Atlasu sukulentov a autor
vyše 250 publikovaných článkov na webe
www.cactaceae.eu
- Autor publikácie: Začíname pestovať kaktusy (1991)
- Spoluautor knihy: Rod Turbinicarpus (spolu s M. Zacharom,
R. Staníkom a A. Luxom)
- Redaktor kníh: Rod Lophophora (R. Grym - 1997) a The
Genus Turbinicarpus (M. Zachar - 2004)
Společná oslava narozenin jubilantů v kruhu
kaktusářských přátel proběhla 22. 9. 2012 ve sportovním
areálu v Jabloňovém nedaleko Malacek. Popisovat velmi
zdařilou akci by zabralo mnoho dalších řádků. Všechna
přání dobrého zdraví, vitality a dlouhých let nebyla jen
společenská klišé, ale upřímné vyjádření vztahu
gratulantů k oslavencům.
Výbor Společnosti ČSPKS vč. vydavatelské a redakční rady
časopisu KAKTUSY se připojuje k dlouhé řadě gratulantů a
přeje čerstvým šedesátníkům mnoho mladistvého elánu,
síly k realizaci neuskutečněných plánů a pevné zdraví,
bez kterého by plány zůstaly jen snem.
Jaroslav Vích, foto Lumír Král
|
Společenská rubrika
je otevřená všem
klubům a spolkům, které jsou sdruženy ve Společnosti. Mohou sem posílat zprávy a
oznámení jak o životních jubilejích, tak o úmrtích svých členů. Rubrika
v časopise Kaktusy může mít jen omezený rozsah a bude v ní otištěná jen
zkrácená verze těchto příspěvků, o jejichž zařazení navíc rozhoduje
redakční rada.
Kontaktní adresy
Mgr. Jan
Gratias
Houskova 1872
413 01 Roudnice nad Labem
Česká republika
E-mail: gratias@tiscali.cz
Ing. Zdeněk
Podešva
Zahradní 900
768 24 Hulín
Česká republika
E-mail: podesva@post.cz
|
