Logo

 
 Aktuality a zprávy
 Orgány Společnosti
 Kluby a spolky
 Archivní sekce
 Společenská rubrika  
 
 Časopis Kaktusy
 Kaktusářské akce
 
 Fotogalerie
 Pěstitelská praxe
 CITES
 E-mailový adresář
 Odkazy
 
 Mimořádná nabídka
 Úvodní stránka
 

 

hlavička

  Pěstitelská praxe

Výsevy kaktusů pod zářivky

(příspěvky z bývalé elektronické konference Kaktusy a sukulenty)


Má někdo dobré zkušenosti s výsevy pod zářivkou? Zajímalo by mě v jaké vzdálenosti umístit trubice a jaká by měla být intenzita osvětleni, jestli je možné semenáčky i popálit vysokou intenzitou světla, a jestli je možné v současné době koupit někde vhodné trubice na tyto účely. Díky za každý ohlas.

Vyrábějí se speciální flora zářivky - nepozoroval jsem rozdil v porovnání s obyčejnými "teplé, denní". Zářivku je možné umístit asi 5 cm nad výsev. Nové zářivky moc nehřejí - čím starší, tím méně svítí a více hřejou.

Pavel Pavlíček


Zářivky mají jenom jednu výhodu, že můžete začít kdykoliv, protože pro dobré klíčení potřebují kaktusy 12-14 hodin světla.Kombinace jedné teplé denní a jedné studené denní zářivkové tuby udělá tu samou práci, jako nákladné tuby se speciálním agro-efektem. Toto je léty ověřená zkušenost. Nespěchejte, počkejte na sluníčko, nic Vám neuteče a výsledek mnohdy bude lepší. Vzdálenost zářivek od semenáčků 5-10 cm je v pořádku. Souhlasím s MUDr. Ječmínkem, že diskuze o našich problémech speciálně v tomto období, kdy naše rostliny prochází vegetačním klidem, by měla být aktivnější.

Ať Vám to roste - přeje Jožin z Kanadských bažin


Měl jsem udělaný výsevní box velikosti 130 x 65 cm, do kterého jsem dával 168 květináčků velikosti 6 x 6 cm. Celý tento výsevní aparát byl z přední strany otevřen. Nahoře byl uzavřen odklápěcím ramem se dvěmi zářivkovými tělesy (v každém 2 trubice), mezi kterými byly mezery. Zářivková tělesa byla umístěna nad výsevy asi 15 cm (možná až 20). Jednalo se o běžné bílé de lux. Tím, že byl celý tento aparát otevřen z přední strany a mezi zářivkami byly mezery, se odčerpávalo přebytečné teplo a vlhko. Současně odklápěcí rám se zářivkami usnadňoval manipulaci s květináči. Semena jsem vyséval do perlitu a spodem (květináče byly umístěny ve vaničce) jsem je zaléval s přídavkem Florilu tak, že květináčky stály trvale ve vodě. Osvit jsem dával na dobu 14 hodin denně. 

Zkušenosti s tím mám velmi dobré. Jediný problém nastal s tím, že se v poměrně krátké době na perlitu objevily řasy. Semenáčky jsem přesazoval v různých časových intervalech - někdy již po 6 týdnech, jindy i po 4 měsících (dle okamžité chuti, pripadně potřeby). Přesazoval jsem přímo do země, protože v perlitu, který byl trvale mokrý, přesazené semenáčky zahnívaly. Přesazené semenáčky jsem již zaléval tak, jako ve skleníku. Výsevy jsem prováděl v listopadu. Celkem to mohu shrnout jako metodu, která se mě osvědčila, semenáčky byly sice malounko vytáhlé, ale to se po přeneseni do skleníku velmi rychle ztratilo. Podle mého názoru je to velmi dobrý způsob, jak urychlit počáteční fázi růstu. Zvláště bych na tomto způsobu výsevu ocenil celkovou nenáročnost - máte ve výsevním boxu stále stejné prostředí, takže nemusíte hlídat, zda se semenáčky nespálí. Celkově jsem při tomto způsobu výsevů denně obětoval tak 5 - 10 minut na kontrolu.

Miloslav Malý


Mám velmi dobré zkušenosti s výsevy pod zářivkou. Vysévám převážně v zimních měsících. Trubice jsou umístěny cca 25 cm nad výsevem a pod výsevními miskami je nainstalován topný kabel o příkonu 50-100 W dle velikosti výsevního aparátu. Kabel je napojen na termostatický spínač a osvětlení spínají spínací hodiny. Svítím jim 12 hodin. Tímto systémem zapojení dosahuji i nočních poklesů teploty.

Jediným problémem u některých výsevních misek je tvorba mechu a řas. Tyto likviduji přeschnutím substrátu, což v některých případech není zcela vyhovující. Uvítal bych radu jak se s tímto problémem vyrovnat. Výsevní aparát používám i k záchrannému roubování v době vegetačního klidu a k roubování semenáčků hlavně na Periskiopsis.Všechny tímto zdravím a ať vám to roste!

Jiří Duda


Vysévám na přelomu ledna a února do výsevního aparátu ze starého akvária položeného na větší boční stěnu (je ploché, bylo určeno pro skaláry). Zadní stěnu kryje plechový kryt s dvěma otvory pro žárovku 15 W. Teplotu udržuji kolem 25-28°C a reguluji malou mezerou - odtažením krytu. Aparát je umístěn na stole pod oknem. Vysévám do zahradnického substrátu smíchaného s bílým pískem. Nesterilizuji, substrát balený v igelitovém pytli by měl být sterilizován již dodavatelem. Dvakrát denně mlžím odstátou vodou pro udržení vysoké vzdušné vlhkosti. Svítím nepřetržitě i v noci. 

Dle mých zkušeností pokles teploty při vypínání žárovky klíčivost u hůře klíčících druhů výrazně zhoršoval. Semena klíčí většinou během jednoho až tří dnů, i Oreocereus trollii, který mi dříve nechtěl vzejít a údajně neklíčí nad 25°C po týdnu vzešel asi z 60% a dále dokličuje. Asi po dvou měsících semenáčky vytáhnu bez jakéhokoliv otužování přímo do skleníku. Většinou používám polyversum, mám s ním dobré zkušenosti i jako další preventivní zálivku při přenosu semenáčků do skleníku. Tento výsevní aparát jsem původně vyrobil jako provizorium, ale jsem s ním spokojen. Ještě zkušenost údajnou ztrátou klíčivosti semen při vyšších teplotách - mnoho semen dokličovalo ve výsevních miskách v červenci při teplotách nad 35°C, tak jsem zkusil počátkem srpna "volné" výsevy a byl jsem mile překvapen.

Ing. Petr Šustek




Ukázka výsevů pod zářivkami
(foto P. Pavlíček)
 

Semenáčky Astrophytum myriostigma
SB 264  (foto P. Pavlíček)

 

 


Loading
     

SČSPKS © 1998-2012, aktualizováno27.12.2014.  Webmaster ing. Zdeněk Podešva, e-mail: podesva@post.cz